Diskuse se mezi koalicí a opozičními zastupiteli rozhořela zejména v návaznosti na nedávnou tragédii v Plotní ulici, kde ve stavebních buňkách uhořelo osm bezdomovců.
Právě proto teď zastupitelé schválili nové znění memoranda o spolupráci mezi agenturou pomáhající sociálně znevýhodněným lidem a městem. Cílem je pružná reakce na již zavedené projekty jako Housing First nebo Rapid Housing a snaha o jejich zkvalitnění. Ačkoliv se Hollan snažil o prosazení jeho Akčního plánu k ukončování bezdomovectví v Brně, koalice jeho záměr neschválila.
„Bytů, které se přidělují bezdomovcům nebo lidem ve špatné bytové situaci, je málo. Lidí bez domova přibývá. Město má přitom dostatek zkušených sociálních terénních pracovníků a neziskové organizace, které jsou schopny je provázet v případě složité situace a v případě potřeby poskytnout komplexní pomoc těm, kteří to potřebují,“ argumentoval opoziční zastupitel za Žít Brno Matěj Hollan.

Podotkl také, že je jedno, kolik je volných prostor v noclehárnách, protože se podle něj nejedná o důstojné bydlení. Lidé bez domova tam sice mají možnost přečkat například nejhorší mrazy, stálou střechu nad hlavou tam ale nenajdou.
„Něco jiného je, když člověk bydlí v bytě a jedině tímto lze předcházet příštím neštěstím. Materiál, který jsem k tomu systematicky připravoval, jsem dříve ještě jako náměstek pro sociální oblast předkládal, zastupitelstvo jej ale nepřijalo. Je to komplexní materiál, který jasně říká, jak lze snížit bezdomovectví na nulu. Nic nebrání aktualizaci tohoto materiálu o současná data. Domníváme se, že je to jediná adekvátní reakce v souvislosti na událost, která se odehrála,“ zdůraznil Hollan.
Brněnský opoziční zastupitel byl radním pro sociální péči mezi lety 2014 a 2018. Jeho tehdejší počínání ostře zkritizovala nynější náměstkyně pro oblast bydlení Karin Podivinská. Začátky projektů jako jsou Housing First a Rapid Rehousing zároveň označila za nekoncepční a nepromyšlené.
„Tehdejší vedení města bez jakéhokoliv výběru nastěhovalo lidi bez domova do bytů a způsobili peklo dalším rodinám, které v místě bydlely. Kvůli tomu vznikla nevole ze strany starostů, ne proto, že bychom nechtěli nic dělat. Nyní je skutečně nutné dělat lidem, kteří jsou bez domova, navazující průpravu. Zároveň bych podotkla, že pakliže pan Hollan bydlí v Masarykově čtvrti na dost velkém pozemku, ať se nestydí a lidem bez domova poskytne přístřeší,“ reagovala Podivinská.

Problémy s projekty jako Rapid Rehousing začaly v Brně poté, co tamní obyvatelé některé z přidělených bytů značně poškodili. Následné opravy museli zajistit a zaplatit představitelé městských částí, na jejichž území se sociální byty nacházely. To řadu starostů od pokračování v projektu odradilo. Obnovení dialogu slibuje město prostřednictvím společného zaplacení případných oprav.
„Jedná se o peníze na opravu bytů z programů pro potřebné, které zastřešuje magistrát, ačkoliv samotné byty jsou v jednotlivých městských částech. Magistrát je ale obsazuje svými klienty, a proto by si za ně měl brát i odpovědnost,“ řekla primátorčina náměstkyně pro bydlení Karin Podivinská.

Podporu našla novinka i mezi opozicí, návrh kvitovala například zastupitelka z koalice Zelených a Žít Brno Jana Drápalová. Upozornila však na nutnost jasného stanovení pravidel, aby později nedocházelo ke sporným výkladům.
„V prvé řadě si myslím, že je dobře, aby městské části mohly čerpat peníze města při mimořádných opravách obecních bytů určených třeba pro sociálně slabší rodiny. Otázka ale je, co znamená slovíčko mimořádné. Je potřeba si určit, co budou mimořádné a co řádné opravy, abychom pak nedošli k závěru, že město náklady na nečekané opravy městské části ve finále neproplatí,“ apelovala Drápalová.

Změnit se má rovněž systém, jakým orgány sociálně znevýhodněného kandidáta vyberou. „Chceme přistupovat ke každému individuálně. To pak probereme s jednotlivými starosty. Problém byl v tom, že předchozí nájemníky vybralo město na základě obecných kritérií. To pak vyústilo v to, že se tito lidé nedokázali přizpůsobit ostatním obyvatelům, což logicky znamenalo vlnu nevole z jejich strany. Musíme k těmto zájemcům přistupovat samostatně,“ mínil primátorčin náměstek pro sociální péči Robert Kerndl.
Projekty jako Housing First a Rapid Rehousing vznikaly v Brně v době, kdy město vedla koalice v čele s bývalým primátorem Petrem Vokřálem. Po komunálních volbách v roce 2018 však nad těmito iniciativami s měnící se koalicí vyvstaly otazníky, a to zejména z hlediska jejich placení a dosavadních zkušeností.
Právě za útlum čelí v posledních týdnech současná koalice v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou kritice, především v návaznosti na nedávný požár, při němž nedaleko centra Brna uhořelo osm lidí, patrně bezdomovců.