1/5

Rýmy vymýšlí vedoucí odboru tarifního, marketingu a rozvoje Kordisu Květoslav Havlík. „Všechno je to spojené s veřejnou dopravou. Naším cílem je ukázat, že funguje velice dobře i o víkendech. Lidé se nemusí starat o auto a mohou vyrazit na výlet,“ zmiňuje dobře naladěný autor.

PŘEČTĚTE SI HAVLÍKOVY BÁSNĚ, STAČÍ KLIKNOUT NA TLAČÍTKO DALŠÍ

Básně se snaží psát, pokud to jde, i žertovně, aby se lidé pousmáli. Zároveň chce informace například o výlukách zlidštit a zjednodušit. „První impulz byl, když se chystala velká vlaková výluka v Brně a většina spojů jezdila přes dolní nádraží. Od té doby zpracovávám krátkou říkanku pravidelně do našich infomailů,“ přibližuje Havlík.

K literatuře měl blízko už ve škole. „Za nás na základce nebyly počítače. V té době bylo obvyklé chodit do knihoven, půjčovat si knihy. Spíše jsem ale sahal po próze, poezii skoro vůbec. Čítal jsem Julese Vernea, Agathu Christie,“ vyjmenovává. Básníky má oblíbené hlavně moravské – Jana Skácela a Oldřicha Mikuláška.

Rozsah básně Havlík přizpůsobuje tomu, aby ji byli lidé schopní přečíst. Obvykle mívají délku zhruba tři nebo čtyři sloky. „Aby z toho nebyl román. Výjimkou jsou velké vlakové výluky. Asi nejdelší byla před začátkem výluky na Blansko na konci minulého roku. Tam jsem to i trochu uměle prodlužoval, aby tam byly zahrnuté všechny změny v dopravě,“ nastiňuje Havlík.

PŘEČTĚTE SI HAVLÍKOVY BÁSNĚ, STAČÍ KLIKNOUT NA TLAČÍTKO DALŠÍ

Verše vymýšlí například při cestě do práce. Většinou mu vytvoření básně zabere zhruba hodinu. „Mám výhodu díky výluce na Blansko, protože dojíždím do Brna z Blanenska. Většinou jsem jezdil dvacet minut vlakem, to se toho moc poskládat nedá. Teď, když jede autobus skoro hodinu, mám času dostatek,“ říká Havlík.

Na některá slova se podle něj rýmy vymýšlí dost složitě. „Na Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje se rým prakticky udělat nedá. Nebo dělat rýmy na názvy některých obcí, bývá také občas problém,“ přiznává.

Tvůrčí krize na něj prozatím nepřišla. Usuzuje, že i díky tomu, že není nucený psát básně častěji. „Párkrát jsem si říkal, jestli už to není na cestující moc, ale zatím se mě to díky pozitivním ohlasům drží,“ podotýká Havlík.

Občas mu podle jeho slov přijde e-mail s reakcí, kde se pisatel těšil na novou básničku, ale zprávy mu tentokrát nedorazily. Výjimečně je totiž Kordis posílal později. „Největší radost jsem měl loni nebo předloni na Vánoce. Oslovila mě starostka jedné menší obce, že se jí báseň líbí a jestli jí dám souhlas k tomu, aby ji zveřejnila obyvatelům v rozhlase,“ svěřuje se Havlík.

S jeho aktivitou jsou pochopitelně obeznámení i jeho nadřízení a kolegové v Kordisu. „Několik Vánoc dozadu mi udělali radost tím, že básně posbírali a udělali takovou sbírku. Dostal jsem je jako jeden výtisk,“ vzpomíná.

PŘEČTĚTE SI HAVLÍKOVY BÁSNĚ, STAČÍ KLIKNOUT NA TLAČÍTKO DALŠÍ

loading
arrow_left Předchozí
1/5
Další arrow_right