„Ve druhé polovině července začíná srnčí říje a skončí v první polovině srpna. Po její dobu ztrácí zvěř opatrnost,“ upozornila Andrea Güttlerová z Českomoravské myslivecké jednoty.

V těchto dnech srnci vystřelují vstříc autům v kteroukoliv hodinu. Čerstvou zkušenost s tím má například Jana Petláková. „Nikdy bych si nemyslela, že se to může odehrát tak rychle. Najednou mi na přední kapotě přistál srnec. Naštěstí jsem nejela moc rychle, ale auto museli odtáhnout do servisu,“ řekla žena z brněnské Líšně.

Okolí Čížova na Znojemsku patří mezi čtveřici unikátních míst s temnou oblohou v republice, jediné na jižní Moravě.
To musíte zažít. Lehnout si na záda a koukat. Podyjí je unikátní temnou oblohou

Jihomoravští policisté teď vyjíždí k nahlášeným srážkám několikrát denně. Za poslední dva dny například k Bořitovu na Blanensku, Čebínu na Brněnsku, Křenovicím na Vyškovsku, Krumvíři na Břeclavsku či k dálnici u Brna.

Nebezpečí podle nich mají řidiči předvídat, zvláště v úsecích, kde jsou místa výskytu zvěře označena dopravní značkou. „Také na hranicích lesa nebo u kukuřičného pole by měli řidiči snížit rychlost a ztlumit světla, protože pod dálkovými je zvěř dezorientovaná. Je třeba mít na paměti i to, že srna nebo srnec nikdy nechodí sami, je lepší zastavit a počkat až přeběhne celé stádo,“ doporučil policejní mluvčí Pavel Šváb.

Když už je srážka téměř jistá, pomohou pevně posazené ruce na volantu, brzdy a snažit se udržet přímý směr jízdy. „Může být mokrá silnice, v blízkosti strom nebo jiné auto a krizový vyhýbací manévr vyžaduje přehled o situaci na silnici a na to většinou nezbývá čas,“ varoval Šváb.

Místo nehody je potřeba viditelně označit a událost oznámit na tísňovou linku 158. Záznam poslouží pojišťovně pro případné vyplacení škody, operátor má také kontakty na myslivecké hospodáře, kteří se o zvěř postarají. „V žádném případě by řidiči neměli sraženou zvěř sami odvážet, bylo by to posuzováno jako krádež,“ upozornil Pavel Šváb.

Srny i divoká prasata

Podle statistik zahyne ročně na silnicích téměř třináct tisíc zvířat, srnčí tvoří většinu. V rychlosti vyšší než padesát kilometrů v hodině může dojít i k vážným nehodám a zraněním řidičů. Navíc se podle čísel Asociace českých pojišťoven počet nehod se zvěří každoročně zvyšuje. „V roce 2020 jsme šetřili na 14,5 tisíce nehod s celkovou škodou přes 550 milionů korun. V dalším roce se jednalo již o 15,3 tisíce nehod šetřených policií a celkovým objemem škod převyšujícím 630 milionů korun. Stoupající tendenci pozorujeme již řadu let – oproti roku 2014 se počet nehod dokonce zdvojnásobil,“ upozornil Petr Jedlička z asociace pojišťoven. Průměrná škoda na autě přesahuje čtyřicet tisíc korun.

Ze všech zvířat vbíhají srny pod auta nejčastěji, nebezpečná jsou ale i divoká prasata. Na jižní Moravě činí srážky se zvěří osmnáct procent všech nehod.

V horku trpí i domácí zvířata
Vedra na jihu Moravy: psi v ohrožení, polévání jim může uškodit

Ne vždy ale pojišťovny škodu zaplatí, základní povinné ručení k tomu nestačí. „Riziko srážky se zvěří může být součástí havarijních pojištění, popřípadě je možné ho připojistit jako samostatně například k povinnému ručení. Nabídka se liší podle jednotlivých pojišťoven,“ uvedla právnička České asociace pojišťoven Lucie Žulavská.

V případě nehody musí podle ní volat řidiči policii i tehdy, když zraněné zvíře z místa uteče. „S policejním protokolem a fotodokumentací či videozáznamem je pak třeba co nejdříve kontaktovat svoji pojišťovnu a domluvit se na dalším postupu,“ dodala Žulavská.