Jak postavit nový fotbalový stadion, akvapark za Lužánkami, Janáčkovo kulturní centrum či zrekonstruovat polikliniku Zahradníkova? Převedení všech těchto projektů za bezmála čtyři miliardy korun do skutečnosti zatím schází především jedna věc. Peníze. I proto je město je zařadilo do seznamu takzvaných PPP projektů. Tedy staveb, na nichž se podílí z časti město a z části soukromník.

Seznam si představitelé města nechali vytvořit letos na jaře. Obsahuje sedm projektů za více než pět miliard korun. „Je to jedno z doporučení takzvaného Kermu,“ upozornil na skupinu padesáti odborníků z řad politiků, podnikatelů a akademiků, věnujících se rozvoji města náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.

Jednou z nejvýraznějších staveb u níž město doufá ve spolupráci se soukromníky je nový fotbalový stadion. Ten má podle dva roky starého projektu stát dvě miliardy korun. „Zrovna stadion je výhodnější pro město, než soukromníka. Možnosti komerčního využití nejsou moc velké a nejsem si jistý zájmem investorů,“ upozornil analytik společnosti Cyrrus Ondřej Moravanský.

Přiznávají to i představitelé Brna. „Ve stadionu mohou být restaurace, skyboxy či fan shopy. Stavba je ale tak drahá, že ji provoz těchto zařízení asi nezaplatí,“ připustil Pospíšil.

Spolupráce soukromníků s městem je podle něj možná především u výdělečných projektů. „Firmy si vždy musí najít něco zajímavého. Asi žádná společnost nebude pro město dělat charitu,“ upozornil Pospíšil.

Právě v nejistém výdělku z PPP projektů vidí velké úskalí Radek Jurčík z Institutu pro veřejné zakázky a PPPs. „Zájmy investora a města se musí protnout. A to se ne vždy stane,“ řekl Jurčík.

Největší naději ve stavění v partnerství se soukromník vkládají politici do plánovaného akvaparku za Lužánkami. Stavbu za půl miliardy dokonce nominovali mezi pilotní projekty PPP Ministerstva pro místní rozvoj. „Ten může dobře fungovat. I tak je ale stavba otázkou vzdálenější budoucnosti. Je třeba najít silného investora se zkušenostmi. Nesmí skončit v hluboké ztrátě a nechat ji zaplatit městu,“ upozornil Pospíšil.

Jenže ani akvapark není pro podnikatele terno. Ten v Kohoutovicích například loni vydělal jen sto čtyřicet tisíc. „Seznam PPP projektů tak může v případě nezájmu investorů zůstat jen na papíře,“ přiznal náměstek Pospíšil.

Podle bývalého ředitele developerské společnosti Unistav Karla Wimětala však město má naději alespoň část plánu na uskutečnění. „Partnerství určitě může fungovat a být výhodné i pro soukromníky. Problém je v tom, že s takovým způsobem spolupráce mají české firmy jen málo zkušeností,“ podotkl Wimětal.

Jeho slova potvrdila i výkonná ředitelka společnosti Imos Development Renáta Odstrčilová. „O PPP projektech jsem zatím jen slyšela. Zkušenosti s nimi nemáme a ani je nevyhledáváme,“ upozornila Odstrčilová.