Jeden ze zaměstnanců právě nakládá špinavé prádlo do první komory tunelové pračky. Má na to dvě minuty, poté zajíždí znečištěné textilie do stroje, který je postupně posouvá do dalších fází procesu, jako je samotné praní nebo máchání.

Velké prací linky jsou v brněnském provozu prádelenské společnosti Chrištof dvě. Každé dvě minuty vyprodukují dohromady sto kilogramů čistého prádla. Povlečení, ručníky i oděvy lékařů. Mezi klienty, kteří si zde nechávají prádlo prát, patří nemocnice, hotely i wellness centra.

Co se dále dočtete

  • Jaké nečekané věci lidé zapomínají v prádle?
  • Jak tady řeší nedostatek pracovníků?
  • Jaký vliv měla na provoz pandemie covidu?
Národní výstava psů na brněnských veletrzích.
VIDEO: Poznáte všechna plemena? Výstaviště v Brně patří velké psí parádě

V hale stojí desítky vozíků s plnými tmavomodrými igelitovými pytli. Zaměstnanci je posouvají po vyznačených trasách, není času nazbyt.

„Pokud prádlo pochází například z infekčního prostředí, dáváme ho do červených pytlů, aby se odlišilo,“ popisuje ředitel brněnského provozu František Paláček. Takový materiál se kvůli hygienickým pravidlům pere ve speciálních menších pračkách. „Za covidu to bylo hrozné, to tu bylo červené všechno,“ dodává.

Většina prádla, která procesem projde, patří prádelně, která ho svým zákazníkům pronajímá. „Toto prádlo má v sobě čipy, které se při přivezení, po vyprání a před distribucí automaticky načítají do systému,“ vysvětluje obchodní ředitel Petr Lunga. Díky tomu má vedení podniku o neustálém koloběhu přesný přehled.

Brněnský provoz prádelny Chrištof.Brněnský provoz prádelny Chrištof.Zdroj: Deník/Klára Hrbáčková

Přecházíme do druhé části prádelny. Zde zaměstnanci a stroje prádlo suší, žehlí, skládají a připravují na odvoz. Před vstupem do takzvaného čistého oddělení si umýváme ruce a oblékáme pláště. Vypraný textil se nesmí zašpinit.

Druhá hala je větší, rušnější, od stropu visí vlající bílá prostěradla, která stroj přemisťuje, aby je následně mohly pracovnice, kterých je tu většina, vyžehlit. Ženy snímají z pohyblivých ramínek modré zdravotnické haleny a třídí je. Na zemi stojí velké plechové kádě. „I tady zaměstnanci stále kontrolují, jestli je prádlo dobře vyprané,“ ukazuje obchodní ředitel.

Po zemi leží kapesníky a roušky, obsah kapes, který lidé zapomněli před odvozem oblečení do prádelny vyndat. Právě zapomenuté věci ale dokáží způsobit problémy.

„Všechny věci fotíme a čas od času je rozesíláme klientům. Jsou tam flash disky, klíče, osobní průkazy, skalpely, propisky nebo buničiny. Taky svačiny, někdy se dá poznat, co měl dotyčný zrovna na jídlo. Je to problém, protože všechny tyto věci mohou poničit prací stroje,“ líčí Lunga.

V současné době prádelna využívá vodu z vlastního vrtu, který je sto třicet metrů hluboko pod zemí. Ještě před desíti lety ale odebírala vodu z okolo protékající Svratky. Důležitá je pro provoz i úspora energie, se kterou pomáhají výměníky.

„Třeba z žehliče, který je ohřívaný, aby vysušil prádlo, jde spousta tepla. Pomocí odpadního tepla vyhříváme vodu pro pračky. Vodu z praní používáme na předepírku, vodu z máchání na praní,“ vykládá Paláček. Teplota je důležitá i pro dezinfekci.

Pokračuje přestavba vlakového nádraží v brněnském Králově Poli. Stavbaři mají za sebou první práce. Deník se podíval i do stávajícího zázemí nádraží.
Rekonstrukce nádraží v Brně-Králově Poli: nahlédněte do zázemí i atomového krytu

Podle Lungy nemocnice tlačí na cenu, což nutí vedení prádelny, aby část lidské práce nahrazovali strojovou. „Nedostatek lidské síly nás nutí investovat do technologií, nikdy ale samozřejmě nemůžeme nahradit veškerou pracovní sílu. Čím víc ale bude provoz automatizovaný, tím víc budeme šetřit,“ říká Lunga. Přímo v brněnském provozu pracuje asi sto padesát lidí.

Společnost funguje od roku 1908, kdy ji založili praprarodiče jejího současného majitele. První provoz fungoval ve Vyškově, v roce 2013 jej vedení firmy přesunulo do brněnského Komárova. Krátce předtím vznikla druhá prádelna ve Štětí v Ústeckém kraji.

Společnost je jedním ze členů Asociace prádelen a Čistíren České republiky, která sdružuje přes stovku provozů, které se zabývají praním, čištěním a podpůrnými službami.