Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí v úterý ve 20:00, najdete ve středečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Ve větších městech a v Brně je situace lepší než v menších obcích. I v krajském městě ale chybí specialisté. „V září jsem objednávala dceru jako novou pacientku na oční a alergologii. U očního jsem dostala prosincový termín, na alergologii jdeme až v únoru,“ postěžovala si například Gita Přikrylová z Brna.

Stejně obtížné je najít si obyčejného praktického lékaře. „Měla jsem angínu a vyšetření u lékařky, která mi předepsala antibiotika, se mi podařilo domluvit až na šestý pokus. Celé dopoledne jsem protelefonovala,“ popsala nesnáze při hledání nového lékaře studentka Johana Vlasáková, která v Brně od září studuje na vysoké škole.

V Jihomoravském kraji chybí obvodní lékaři například na Břeclavsku v Bořeticích, Moravské Nové Vsi a v Týnci. Mírně se zlepšila situace na Znojemsku, kde po čtyřech letech začal v říjnu ordinovat nový praktický lékař. Další tři mladí doktoři se tam chystají na atestaci.

Nezájem mladých

Nedostatek praktických lékařů zatím není kritický. „Míst, kde chybí úplně, není tolik. Větší problém je jejich stoupající věk,“ upozornil zdravotní rada Jihomoravského kraje Oldřich Ryšavý. Velká část praktických lékařů na jižní Moravě totiž dlouhodobě přesluhuje a mladí nemají o tuto práci zájem.
Podle statistik je přes šedesát procent obvodních lékařů starších padesáti let, dvacet procent je v téměř důchodovém věku a jen sedm procent je mladších čtyřiceti let.

Na problém začali lékaři upozorňovat už před deseti lety. „Vychovat mladé lékaře chvíli trvá a ke generační výměně nedojde ze dne na den. Už jsme zažili asi tříleté období, kdy do terénu nešel žádný nový praktický lékař,“ uvedla předsedkyně jihomoravského Sdružení praktických lékařů Renata Novotná.

Studenty medicíny kariéra obvodního lékaře příliš neláká. „Pro většinu je to nezajímavá, skoro úřednická práce. Odrazuje je i to, že musí na začátku investovat do nové ordinace. Pokud člověk praxi po někom nezdědí, většinou do toho nejde,“ vysvětlila medička Petra Divišová.

Vloni proto ministerstvo zdravotnictví zahájilo takzvaný program rezidenčních míst, do něhož se zapojil i Jihomoravský kraj. Budoucím lékařům umožňuje, aby získali potřebné zkušenosti v krajských nemocnicích.

Cestu ke vzdělání jim má nově usnadnit také další opatření. „Díky tomu, že si mohou dělat všeobecnou atestaci internisté, je šance, že se věkový průměr obvodních lékařů sníží,“ doufá předseda okresního sdružení praktických lékařů Karel Hulán.

Seznam volných

Zdravotní pojišťovny vytvářejí seznamy doktorů, kteří mají ještě volno. Jejich výčet zveřejňuje na internetu i sdružení praktických lékařů nebo soukromá společnost Lékařské informační centrum. „Lidé se v katalogu Help dozvědí také to, jaké má lékař ordinační hodiny,“ uvedl šéf centra Petr Sadílek.

close zoom_in Jihomoravský krajský radní pro zdravotnictví Oldřich Ryšavý upozorňuje: Největší problém je stáří doktorů

ROZHOVOR - Praktičtí lékaři stárnou. Podle břeclavského lékaře a jihomoravského krajského radního pro zdravotnictví Oldřicha Ryšavého ale ještě není nejhůř. „Největší problémy jsou teprve před námi,“ varuje Ryšavý.

Je počet chybějících lékařů na jižní Moravě kritický?
V tuto chvíli chybějí nanejvýš v některých obcích. Troufám si tvrdit, že takové případy se dají spočítat na prstech jedné ruky. Mnohem závažnějším problémem je věková struktura lékařů. Praktičtí doktoři stárnou.

Jak stará je tedy v současné době většina jihomoravských lékařů?
Jsou vesměs v předdůchodovém věku. Mladých lékařů je mezi nimi málo, a nemohou tak nahradit generaci odcházející do důchodu. V nejbližších letech bude kvůli věku končit čím dál tím více doktorů. A proto můžeme očekávat jejich ještě větší nedostatek.

Proč se absolventi lékařských fakult praktickému lékařství vyhýbají?
Je pro ně jednodušší zvolit si takovou specializaci, ve které získají ještě před atestací práci. Zaměstnat budoucí praktické lékaře, kteří pak odejdou do terénu, pro nemocnice není příliš atraktivní. Domnívám se ale, že kolegové, kteří už v nemocnicích nějakou dobu pracují například jako internisté, mohou za pár let mít o místa praktiků zájem.

Proč? Čím pro ně může být práce praktického lékaře atraktivní?
Takové povolání je zajímavé například tím, že člověk je sám sobě pánem. Může dělat práci, která v sobě zahrnuje velké množství oborů napříč medicínou. I to má ale svá úskalí. Praktičtí lékaři si musejí dodělat příslušné vzdělání a v nemocnicích pak mohou chybět.

Co dělá vedení kraje proto, aby problém vyřešilo?
Zapojili jsme se do programu rezidenčních míst, který podporuje při studiu budoucí lékaře. Z větší části jej platilo ministerstvo zdravotnictví, Jihomoravský kraj na něj přispíval. Letos jsme na něj poskytli téměř dvoumilionovou dotaci, kterou jsme podpořili osmnáct lékařů. Od příštího roku program ale v plné výši zabezpečí ministerstvo zdravotnictví.

Máme plno, hlásí zubaři v kraji

Brněnská zubní lékařka Marie Papoušková má ordinaci od rána do večera plnou. Kdo se k ní chce objednat, počká si i několik měsíců. Podle oblastní stomatologické komory v Brně není taková situace výjimečná, v celém kraji je zubařů velký nedostatek.

Někteří z nich, včetně Papouškové, ani nemají místo pro nové pacienty. „Už čtyři roky je nepřijímám. Pracuji deset hodin denně, abych všechny stihla. I tak ale už teď musím objednávat lidi na leden,“ řekla Papoušková.

Nedostatek zubařů podle ní způsobuje hlavně to, že s touto profesí začíná jen málo mladých lidí. „Hodně doktorů také odchází do zahraničí nebo pracuje soukromě bez smlouvy s pojišťovnou,“ dodala Papoušková.

Podle odborníků je na tom Brno ještě relativně dobře v porovnání se zbytkem Moravy. „V Břeclavi nebo na Vyškovsku už zubaři vůbec neberou nové pacienty,“ uvedl předseda oblastní stomatologické komory v Brně Radek Peřina.

Brno má podle něj výhodu v tom, že v něm studují budoucí zubaři. „Absolventi tu rádi zůstávají. Vím asi o třiceti brněnských lékařích, kteří ještě přijímají nové pacienty,“ dodal Peřina.

Situace bude nejspíš čím dál horší. „Dvě třetiny stomatologů jsou starší padesáti let. Pomalu odcházejí do důchodu a místo nich přichází jen velmi málo nových zubařů,“ vysvětlil situaci Peřina.

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně přijímá ročně jen několik desítek studentů zubařství. „Studium je velmi náročné na vybavení i zajištění kvalitních vyučujících, proto nemůžeme přijmout více uchazečů,“ řekla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Nejvíc si na nedostatek zubařů stěžují pacienti. „V září mi vypadla ze zubu plomba. Zubařka mě však objednala až na začátek listopadu. Mezitím jsem do zubu dostala bolestivý zánět a teď musím brát antibiotika a chodit k zubařce na čištění každý den,“ postěžovala si Hana Pivečková z Blanska.

GABRIELA PERINGEROVÁ, LUCIE HRABCOVÁ A KATERINA NENKOVÁ