K právu se dostala po studiu na osmiletém gymnáziu. „Hledala jsem obor, kterému se můžu věnovat i se svým zdravotním omezením. Současně jsem nikdy neměla ráda matematiku, takže jsem se jí chtěla vyhnout. I když to úplně nevyšlo, protože hned ve druhém semestru jsme měli ekonomické základy práva a poté finanční právo,“ usmála se žena.

Po pětiletém studiu na univerzitě se Antonovičová vrhla na obranu práv lidí s postižením v Kanceláři veřejné ochránkyně práv. „Já osobně jsem se zabývala vzděláváním. Řešila jsem třeba problematiku uvolňování handicapovaných dětí z tělocviku a podobně,“ popsala.

Ve vzdělávání nyní pokračuje při doktorském studiu ústavního práva na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Loni v červnu se Antonovičová navíc stala Mladou delegátkou České republiky do OSN. „Když vidím nabídku, která mě zaujme, vyzkouším ji. Do výběrového řízení jsem se přihlásila asi čtyři dny před uzávěrkou,“ řekla.

Po úspěšném konkurzu strávila většinu času sháněním peněz. „Potřebovala jsem totiž do New Yorku a zpět dopravit a zaplatit i asistentku. Peníze jsem hledala u různých nadací a to pro mě bylo časově náročné. Celý rok je pro mě ale jedinečnou zkušeností a jsem velmi ráda, že jsem se mohla stát Mladou delegátkou do OSN i přesto, že mám specifické potřeby. Velký dík za finanční podporu patří Výboru dobré vůle - nadaci Olgy Havlové,“ popsala právnička.

Program mladých delegátů vypsala loni už potřetí Česká rada dětí a mládeže spolu s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

V České republice vybírají zástupci rady dva delegáty. Spolu s Antonovičovou se jím loni v červnu stal Patrik Plavec. „Když jsem šla na výběrové řízení, věděl o mém zdravotním postižení jen jeden člověk z poroty,“ uvedla.

Antonovičová při pohovoru uspěla a loni v říjnu přednesla spolu s Plavcem projev na Valném shromáždění OSN v jejím hlavním sídle v New Yorku. Oba delegáti také zorganizovali diskuzní panel i s českou velvyslankyní do OSN. „Na přípravě setkání jsme spolupracovali s Maďary a Bulhary, z nichž jeden byl nevidomý. Diskutovali jsme o podpoře, vzdělávání a zaměstnávání mladých lidí s postižením,“ řekla.

Po návratu ze druhé návštěvy New Yorku letos v únoru se Antonovičová s Plavcem věnují diskuzím se středoškoláky. „Většina ze škol, kde jsme zatím besedu pořádali, je moravských. První z nich jsme dokonce měli na gymnáziu, kde jsem studovala, za což jsem moc ráda,“ popsala.

Každá z besed ve školách trvá hodinu a půl. Delegáti při nich žákům vysvětlují fungování Organizace spojených národů a ptají se na jejich názor. „Občas je obtížné je rozmluvit. Ale snažíme se, aby byla beseda interaktivní, třeba díky kvízu, do kterého se žáci přihlásí přes svůj mobil,“ vysvětlila delegátka.

Žáků se ptá také jak by vypadalo jejich ideální Česká republika. „Pokud si z besedy jen jeden nebo dva žáci odnesou větší zájem o dění kolem sebe, je to pro mě úspěch,“ řekla Antonovičová.

Už letos v červnu ji u spojených národů vystřídá nástupce. V současné době je pro zájemce o funkci otevřené nové výběrové řízení.