Nejprve na pravoslavné věřící čeká postní večeře. „Tato večeře je striktně postní, mezi podávanými pokrmy se neobjeví žádné maso, ale ani například vejce," přiblížil složení jídel správce pravoslavné církevní obce při chrámu svatého Václava v Brně Josef Fejsak. Večeře se skládá z dvanácti chodů, jedním z nich jsou například sušené houby se zelím. Mezi těmito dvanácti jídly se nacházejí i sladké pokrmy. Například tradiční kuťa, kterou pravoslavní věřící jedí jen o Vánocích. „Kuťa je sladká kaše z krup anebo rýže s ořechy a ovocem," popsala Maria Bajkalová z ruské restaurace Samovar. „Ve středu si naši hosté mohou kuťu objednat. V nabídce máme také vareniky, plněné těstové taštičky, které jsou oblíbeným vánočním pokrmem v Rusku, ale ty nabízíme i mimo pravoslavné Vánoce," dodala Bajkalová.
Hned po večeři si pravoslavní věřící najdou pod stromkem dárky. Pak je čeká slavnostní bohoslužba. „V chrámu svatého Václava v Brně bude slavnostní vánoční bohoslužba večer o sedmé hodině. Ve čtvrtek se pak v devět hodin ráno uskuteční slavnostní liturgie," informoval správce farnosti Fejsak. Pravoslavné věřící ve čtvrtek čeká také farní večer se zpěvem koled v Kulturním centru radnice Brno-Střed v Dominikánské ulici.
Zpívání koled a vzájemné návštěvy mezi věřícími patří mezi vánoční pravoslavné zvyky. Na vesnicích chodí věřící koledovat. „Je zajímavé, že naše pravoslavné koledy se v podstatě neliší od koled, jaké zpívají katolíci. Máme koledy ve staroslověnštině i v češtině," uvedl Fejsak. V jeho farnosti při chrámu svatého Václava se zpívají koledy v českém jazyce.
Juliánský kalendář, kterým se pravoslavní věřící řídí, se za gregoriánským kalendářem opožďuje o třináct dní. Vánoce v obou kalendářích připadají na čtyřiadvacátého prosince.
ELIŠKA GÁFRIKOVÁ
