Ministerstvo životního prostředí si proto objednalo studii, která nebezpečné úseky označila. „Nejdříve musíme vymezit, kudy zvířata chodí, teprve potom řešit výstavbu migračních objektů a správně plánovat dopravní stavby,“ uvedl Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a životního prostředí České republiky.

Hlavně velké silnice

Nejkritičtější úseky kraje se podle studie nachází kolem dálnice D1. „Problémová oblast začíná u Velké Bíteše a pokračuje až na Vyškov. Stejné je to i na dálnici D2 na Břeclav,“ informoval Hlaváč.

Problémy jsou podle něj i s rychlostními silnicemi. „Zvířata jsou ohrožená například na rychlostní silnici R 52, která spojuje Brno s Pohořelicemi,“ myslí si Hlaváč. Podle ředitelství silnic a dálnic není na jižní Moravě jediný uměle postavený migrační koridor. Chybí i zelené mosty, které se staví nad dálnicemi, aby ji zvěř mohla přejít. „Tyto stavby jsou drahé a málo efektivní. Už od září loňského roku pracujeme na projektu, který má změřit, zda těmito průchody zvěř chodí,“ uvedla mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková.

Společně s ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí plánují další postup. „Místo drahých ekoduktů začneme stavět například biokoridory. Tedy upravené trasy pro migraci zvěře pod stávajícími mosty. Ušetříme tím miliardy,“ podotkla Vápeníková. Podle Hlaváče stojí ekodukt zhruba sedmdesát milionů korun, zatímco koridor je o desítky milionů levnější.

Potíže se zvěří ale nejsou jen na dálnicích. Míst, kde autům znenadání vstoupí do cesty srna, divoké prase či liška, je dost i na menších silnicích, například na Blanensku. Zvěř často přebíhá třeba silnici vedoucí z Kuřimi do Lipůvky. Dále kříží cestu řidičům mezi Lipůvkou a Šebrovem nebo na rovince mezi Rájcem-Jestřebí a Bořitovem. „Mnoho zvířat zahyne i na frekventovaném silničním tahu na Svitavy. V kopci Perná tam končí pod koly aut srnky, o kus dál v Černohorském lese zase lišky a jezevci,“ popsal Jaroslav Zelený z Okresního mysliveckého spolku s tím, že tento problém mají vyřešit ohradníky. Na některých místech Blanenska stojí už od loňska. Letos přikoupí myslivci další díky dotaci z Jihomoravského kraje.

Pozor na přebíhající zvěř musí dát i řidiči, kteří jezdí mezi Bučovicemi a Ždánicemi na Vyškovsku. Toto místo je v oblasti asi nejrizikovější. Podle šéfa bučovické lesní správy Otakara Pavlíka to ale neznamená, že se tam nehody s lesní zvěří stávají každý den. „Většinou se jedná o srnky nebo divočáky. Bránit se tomu moc nedá. Řidiči prostě musí být opatrnější,“ myslí si Pavlík. Také v okolí Brna je několik nebezpečných úseků. Patří mezi ně například silnice z Lesné směrem na Soběšice a Útěchov.

Trápí myslivce

V Jihomoravském kraji žije asi 2300 kusů jelení a dančí zvěře, přes šestatřicet tisíc srnčí zvěře a okolo čtyř tisíc divokých prasat. „Přirozený roční úhyn zvěře je zanedbatelný. Nejvíc zvířat umírá na silnicích. V minulém roce zemřelo jen v Brně asi šedesát kusů srnčí zvěře, což je asi jedna čtvrtina naplánovaného odlovu,“ uvedl pracovník Odboru životního prostředí brněnského magistrátu Tomáš Pohl. Sražené kusy dělají vrásky na čele také myslivcům. „Co přejedou auta, myslivci musí započítat. Snižuje se tím počet zvířat, které mohou odlovit,“ vysvětlil Pohl.

Brněnský ekolog a člen Ekologického institutu Veronica Mojmír Vlašín říká:

Bez stěhování zvířata uhynou

ROZHOVOR – Na jižní Moravě není žádný ekodukt ani biokoridor. Cesta přes silnice v kraji je proto pro zvířata velmi nebezpečná. Pomáhají jim ochránci přírody, kteří se snaží bezpečné trasy ohraničit například pachovými ploty. „Migrační koridory jsou přesto nutné,“ tvrdí brněnský ekolog Mojmír Vlašín.

Proč potřebují velcí savci, jako je jelen nebo divočák, měnit životní prostředí a neustále se stěhovat?
Jsou to zvířata, která potřebují měnit teritorium. Kvůli bariérám mohou i uhynout. Pokud se určité území úplně oplotí a stane se nepropustné, bude to mít vliv nejen na genetickou výbavu jedinců, ale i udržení populace.

Jsou migrační koridory nutné?
Určitě ano. Hlavně v případech, kde nelze velkou silnici přejít jiným způsobem. U zvířat vzniká kvůli osvětlení z dálnic psychická bariéra. Bojí se. Pokud to jde, snaží se ji obejít nebo podejít jinudy. Když to nejde, jdou přímo.

V jakých případech ji mohou obejít?
Někdy je velká silnice vedená krajinou tak, že přemosťuje nějaké údolí. Například dálnice D1 vede v okolí Velkého Meziříčí nad městem. Zvířata se proto dostanou dál pod viaduktem.

Jak zvířata zjistí, kudy se do koridoru dostanou?
Člověk je k tomu musí donutit. Využívá se přirozených cest, například okrajů remízků. U silnic pak bývají v okolí koridoru ploty, aby zvířata nemohla jít jinudy.

Existují i jiné způsoby, jak zvěř donutit používat ekodukty, podchody a jiné cesty, které jsou na rozdíl od silnic bezpečné?
Jsou ještě další dva způsoby. Dají se použít zrcadla, která odrazí světlo aut s předstihem, takže zvíře stihne utéct. Tento způsob se ale příliš neosvědčuje. Lepší je používání takzvaných pachových ohradníků. Používá se moč vlků, kterou se ploty napustí. Je to úspěšnější. Ohradníky se však musí pravidelně měnit.

Sražené zvíře si rozdělí myslivci

Odnést, nebo nechat být? Tuto otázku nedávno řešil Pavel Kuchař. Představa dobrého oběda ho nakonec přemohla. Rozhodl se proto, že koroptev, kterou srazil autem, odveze domů a sní. Možná si pochutnal, porušil tím ale zákon. „Za krádež cizího majetku hrozí až dva roky vězení. Záleží ovšem na způsobené škodě,“ uvedl brněnský policejní mluvčí Pavel Šváb.

Řidiči prý často neví, jak po srážce se zvěří postupovat. „Pokud je dopravní nehoda bez zranění a škoda nepřesáhla sto tisíc korun, nemusí ani volat policii,“ tvrdí Šváb. Situace se dá podle něj vyřešit na místě sepsáním protokolu pro pojišťovnu. Jiné je to v případě, kdy jsou na místě zranění nebo když je škoda vysoká. V tomto případě musí zavolat policii i záchrannou službu.

Pokaždé však musí zavolat někoho z mysliveckého sdružení. „Může se jednat o hajného nebo myslivce, který se postará o zvíře. Většinou však lidé nemají na příslušné osoby telefon. Volají proto na policii a my se už s dotyčnými spojíme,“ uvedl Šváb. Myslivec se podle něj už o zvíře postará. „Dáme řidiči razítko, že jsme zvíře přebrali. Pokud je mrtvé, použije se na podporu místního mysliveckého sdružení,“ uvedl jednatel okresního spolku Brno­město z Českomoravské myslivecké jednoty Vlastimil Resner.

Co se dál stane s mršinou, záleží pouze na dohodě s myslivci. „Pokud je maso použitelné, najde se někdo, kdo zvíře stáhne a rozporcuje. Myslivci si ho potom rozdělí,“ vysvětlil Resner. Když je maso staré nebo ve špatném stavu, putuje většinou do kafilérie. „Stává se i to, že lesáci vykopou hrob a mršinu někde v lese pohřbí,“ přiblížil Resner.

V loňském roce to mohli udělat minimálně dvěstěkrát. Jen jihomoravští policisté totiž totiž loni zasahovali u více než 231 nehod, které zavinila srážka auta s lesní zvěří. „Sedm lidí se při těchto nehodách lehce zranilo,“ informoval policejní mluvčí Šváb.

#nahled|https://g.denik.cz/50/a0/infografika_nebezpecne_useky_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/50/a0/infografika_nebezpecne_useky.jpg|Která místa v kraji jsou pro zvířata nebezpečná?#

Kvůli velkému množství žab uzavřeli silnici

Pro něj to byla obyčejná cesta do práce, ona se šla pářit. Dopadlo to špatně, alespoň pro ni. Žába zůstala rozjetá na silnici, jen kousek od oblíbeného rybníka. Řidič auta, který ji přejel, si toho ani nevšiml. V okolí silnice, kterou přecházela, totiž chyběl takzvaný migrační koridor. „To jsou například podchody či tunely, do kterých se zvířata nasměrují. Zabrání se tak jejich usmrcení na silnici,“ vysvětlil Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

V Jihomoravském kraji žijí podle odborníků statisíce obojživelníků, jako jsou žáby, čolci nebo mloci. Po zimním spánku se chystají k přesunu na oblíbená místa, kde se rozmnožují. „Silnice jsou pro ně nebezpečným předělem krajiny, který musí každý den překonávat,“ upozornil Hlaváč.

Například v brněnském Žebětíně museli v minulosti kvůli přesunu velkého množství žab ze zimoviště do tamního rybníku na pár dní dokonce odklonit dopravu. „Proto tam vznikl koridor, který se každý rok na jaře obnovuje. Jedná se asi o dvaceticentimetrový plůtek z igelitu, který žábám zabraňuje vlézt do silnice,“ uvedla pracovnice Odboru životního prostředí žebětínské radnice Hana Havlíčková.

Žáby se každoročně stěhují i na Hodonínsku. „Nepříjemné místo je kousek za Hodonínem, směrem k jezu. Letos tam uhynulo asi dvanáct tisíc žab. Jsou tam pole, kde se líhnou, vylézají z tůněk a táhnou dál,“ vysvětlil Radomír Dohnal z Českého svazu ochránců přírody. Problematický úsek je také u Mikulčic, kde žáby vylézají z tůní. Další z míst je také silnice mezi Moravským Pískem a Veselím nad Moravou. „Tam vede cesta kolem tří toků, ve kterých je obojživelníků požehnaně,“ podotkl Dohnal.

Migrující žáby zaměstnávají také ekology na Břeclavsku. Přes silnici mezi Lednicí a Mikulovem migrují k tamnímu rybníku ropuchy. „Asi před šesti lety jsme tam postavili plastové zábrany s kbelíky,“ sdělil vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava Jiří Matuška s tím, že v posledních letech už se tam mnoho žab neobjevuje. Situaci monitorují ochranáři, kteří žáby sbírají. Loni začaly žáby v poměrně velkém počtu přecházet také u průmyslové zóny směrem na Březí. „Když takové místo objevíme, ihned to řešíme ve spolupráci s ochranáři,“ sdělil starosta Mikulova Rostislav Koštial.

HELENA ČTVRTEČKOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI