Stravování, které je dnes běžnou součástí životů mnoha Brňanů, bylo ve městě tehdy novinkou. Zájemci našli samoobsluhu v přízemí hotelu při pravém nároží vstupu do

pasáže. Výjimečnou pochoutkou bylo tamní grilované kuře, které se dřív takřka nikde neobjevovalo. „Bistro bylo hodně oblíbené. Poprvé u nás nabízelo například takzvaný hot dog. Soudruzi ale nechápali, proč by měli jíst horkého psa. Proto se jídlo muselo přejmenovat na párek v rohlíku,“ smál se před dekádou při vzpomínce na prodejnu rychlého občerstvení tehdejší ředitel hotelu Jan Skalický.

Zanedlouho však bistro začalo čelit problémům s hygienou. Jen obtížně splňovalo hygienické předpisy a klesající počty zákazníků naznačovaly, že podobný způsob stravování možná pro klienty není tím pravým ořechovým. „Kuchyně byla v podzemí. Jídlo se nahoru vozilo výtahem, nebo ho nosili číšníci. Při přenosu muselo být přikryté a splňovat další kritéria. Ne všichni je dodržovali,“ vzpomínal Skalický.

Před pětačtyřiceti lety otevřelo v hotelu Slovan první bistro v Československu pod názvem Quick.
První hot dog v Československu museli přejmenovat

Začátkem devadesátých let se provozovna rychlého občerstvení změnila na gelaterii. V té pracovníci vyráběli a prodávali řemeslnou zmrzlinu. Bistro Quick se však neodmyslitelným základem pro vznik podobných stravovacích provozů v jihomoravském srdci. Následovalo jej bistro Sputnik v České ulici a Pipi gril na brněnském náměstí Svobody. „Na Sputnik si vzpomínám, stravoval jsem se tam po cestě do prvního zaměstnání. Nabízeli tam svíčkovou, guláš, studené kuchyni vévodilo ruské vejce," sdělil redaktorce Deníku Rovnost nakladatel Vladimír Filip.

Hotel Passage, svého času známý také jako hotel Slovan, v němž se první československý fastfood nacházel, vznikl koncem 20. let uplynulého století na základě projektu známého architekta Bohuslava Fuchse. „Jeho pokrokové vybavení inspirovaly stavby ve Švýcarsku a Francii, které na svých cestách navštívil stavitelův syn Vladimír. Hotel provedený podle architektonického Fuchsova návrhu dokončili dělníci v prosinci roku 1928,“ popsala Lucie Valdhansová podílející se na tvorbě Brněnského architektonického manuálu.

Požár lesa u Bzence. Ilustrační foto.
Požár jako v Hřensku? V brněnském Komárově byl malý, ale tragičtější

Stavba vznikla podle nejmodernějších konstrukčních, provozních a hygienických zásad. Téměř sto padesát jednolůžkových a dvoulůžkových pokojů se společným sociálním zařízením na chodbě zahrnovalo vestavěný nábytek, a umyvadlo, několik vícepokojových apartmánů mělo vlastní koupelnu. Zajímavou technickou novinkou bylo dálkové otvírání pokojových dveří tlačítkem na nočním stolku. Samozřejmostí byly restaurace, kavárny, bufety, vinárny nebo prostory věnované obchodníkům přímo v pasáži.