Lichtenštejnský monarcha totiž přijel na soukromou návštěvu Brna a univerzity u příležitosti vydání českého překladu své knihy Stát ve třetím tisíciletí.
Program v aule začíná, při příchodu Hanse Adama II. všichni povstávají a v mase oficiálních obleků je těžké rozpoznat, kdo je student, kdo akademik a kdo politik. Jako první předává rektor univerzity Petr Fiala knížeti Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity. „Je to nejvyšší ocenění naší školy. V minulosti jej dostal například princ Charles nebo Madeleine Albrightová,“říká mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Poté začíná přednáška samotného knížete. Aula je plná a vydýchaná. Z obrazu na stěně přihlíží i prezident Masaryk. „Přežije stát třetí tisíciletí? To je otázka, kterou si ve své knize kladu ,“ ptá se anglicky na úvod Hans Adam II. Jednou z hlavních myšlenek jeho knihy je například to, že právo na sebeurčení mají mít co nejmenší územní celky. Třetí tisíciletí totiž podle něj nepřežijí velké centralizované státy.Také je podle něj třeba co nejvíce podporovat přímou demokracii.

Na jeho další názory se jej po krátké klavírní skladbě ptají v diskusi studenti z několika fakult univerzity. „A teď se mám někde podepsat?“ ptá se lichtenštejnský kníže po skončení debaty před podpisem do pamětní knihy.

Veřejný program v aule filozofické fakulty končí autogramiádou. „Kniha Hanse Adama II. je velmi inspirativní. Myslím, ale že některé myšlenky jsou těžko uskutečnitelné. Například jeho požadavek, že zákonodárci mají psát srozumitelně a jednoduše,“ přemýšlí účastnice diskuse s knížetem studentka brněnských práv Hana Musilová. Dnešní realita je podle ní tak složitá, že je lepší detailně rozepsat všechny případy a právní výjimky.

Řada na podpis knihy je dlouhá. „Tak jsme dárky v pořádku předali,“ hodnotí sami pro sebe s úlevou kolem procházející pořadatelé.
Při vstředeční návštěvě Brna navštívil lichtenštejnský kníže Hans Adam II kromě Masarykovy univerzity také jihomoravského hejtmana Michala Haška. Společně posnídali a po setkání s novináři ještě navštívili Moravskou zemskou knihovnu.

KLÁRA ŽIDKOVÁ