Na přehradě začal boj se sinicemi

Dvě speciální práškovací letadla se včera vznesla nad Brněnskou přehradu. Žlutí „čmeláci“ začali vápnit její břehy a dno. Vůbec poprvé v historii České republiky se tak odborníci rozhodli „poprat“ se sinicemi ve vodních nádržích ze vzduchu.

Čtyřiadvacet tun vápna, kterými budou letadla přehradu sypat ještě celý dnešní den, má znemožnit sinicím přístup k výživě. „Vápno dno přehrady uzamkne, takže se živiny nedostanou na povrch. Sinice nebudou mít potravu,“ popsal účinky posypu ředitel Povodí Moravy Antonín Tůma.

Vápnění hladiny je prý ale jen prvním krokem k čistější přehradě. „Je to jeden střípek z mozaiky, kterou skládáme už od roku 2000. V plánu je stavba čističek a v příštím roce také okysličení vody pomocí spe〜ciálních děrovaných hadic,“ vyjmenoval Tůma.

Vápencový prášek bude na povrchu upuštěné přehrady působit až do jara. V únoru by měla letadla akci zopakovat. „Začátkem března pak zvedneme hladinu asi o čtyři metry. Pokud zjistíme, že byl pokus úspěšný, vápnit se bude i další podzim,“ uvedl jihomoravský radní Václav Horák. Celkem by mělo vápnění stát asi jeden a půl milionu korun.

Překazit záměry kraje by prý mohly ryby. „Pokud začnou na dně rýt, živiny se uvolní a sinice budou mít k potravě opět přístup. Příští rok proto chceme do přehrady vysadit dravé ryby,“ uvedl starosta Bystrce Svatopluk Beneš.

Šéf povodí přes veškerá rizika neúspěchu vápnění vítá. „Je to lepší, než kdybychom seděli se založenýma rukama a čekali dalších dvacet let na čističky. Pokud letošní vápnění prodlouží lidem koupání v přehradě třeba o jediný týden, budu spokojený,“ dodal Tůma.

Někteří lidé jsou však skeptičtí. „Dokud tady poteče špinavá voda z Vysočiny a z Pardubicka, nemůže žádné vápnění pomoct,“ myslí si například místní zahrádkář Patrik Holub.

Se sinicemi však nemá problém jen Brno. V břeclavském rybníku Apollo, který je přes léto v obležení turistů, se s nimi potýkají už dva roky.
Udržet kvalitní vodu jim pomáhá přípravek PAX-18. „Do vody jej vypouští v přesných dávkách specializovaná firma z člunu. Účinek se projeví téměř okamžitě, voda je pak průhlednější,“ popsal zdejší postupy šéf největšího českého autokempu Jan Duda.

Směs funguje podobně jako vápno. U dna vytvoří ochrannou vrstvu, která nedovolí živinám vyplavat na povrch. Jen loni Břeclav, které kemp patří, vyčlenila na čištění šest set tisíc korun.

Mnohem lépe jsou na tom na Vyškovsku, kde problémy se sinicemi prakticky neznají. „V Libuši, jediné přírodní nádrži, kde se koupe, je voda čistá,“ potvrdila Anna Žádníková z krajské hygieny.

Nebe nad Brnem ovládli čmeláci

BRNO - Je devět hodin ráno a obvyklé hrobové ticho, které se vznáší nad Brněnskou přehradou, utne zvuk motorů. Nad stromy se znenadání objeví čmelák. Žlutý letoun, který záhy spouští na obnažené břehy kila bílého vápna. Začíná boj se sinicemi.

Trasu letadel kopírují zraky přítomných lidí, kteří je sledují se zatajeným dechem. „Jedeme jen okolo, ale museli jsme se přijít podívat, jak to vypadá naživo,“ dělí se o své pocity například Karel Buček. V ruce tiskne malý digitální fotoaparát. „Musel jsem si ta letadla vyfotit. Snad díky nim bude přehrada v příštím roce aspoň světle zelená,“ směje se Buček.

Jedno letadlo v té chvíli nahne křídla a lehce zamává lidem, kteří stojí u lávky pod hradem Veveří. Ruku na pozdrav zvedají i zmrzlí policisté, kteří mají dohlížet na bezpečí všech přítomných.

„Naštěstí tady nemrzneme zbytečně. Ráno jsme museli odlifrovat jednoho rybáře,“ říká policista Dušan Smejkal. Podle něj by sice rybáři nehrozila žádná zdravotní újma, ale vápno by jej mohlo posypat. „Pověděl jsem mu, že jestli nechce, aby se z něj stal sněhulák, tak by měl jít chytat ryby jinam,“ dodává pobaveně policista.

Letadla se míjejí nad upuštěnou nádrží každých deset minut. V poledne jim práce na chvíli končí. Je to příležitost k natankování letadel a občerstvení posádky. „Tuhle práci dělám už osmadvacet let, takže mě nemůže nic překvapit. Je to jako když berete do ruky motyku a kopete brambory,“ usmívá se pilot Josef Vaňásek.

BRNO - Podle šéfa Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny Bohuslava Maršálka je cesta k čisté přehradě dlouhá. Vápnění je prý teprve začátek.

Může vápnění přehrady v boji se sinicemi pomoct?
Samozřejmě. Vápno dokáže uzamknout fosfor v sedimentech, omezí přítomnost mikroorganismů a zabrání rozkladu dna. Právě to jsou věci, které sinice podporují v životu.
Za jak dlouho se účinky vápnění projeví?
V květnu nebo v červnu už budeme schopni určit, jestli vápnění dopadlo úspěšně. První monitoring ale uděláme už v dubnu. Abychom věděli, kterým směrem se čištění přehrady ubírá.
Jsou jiné účinné metody, které dokáží vodu sinic zbavit?
Je jich mnoho. Se všemi, které použijeme na Brněnskou přehradu, seznámíme Brňany už v prosinci.

Přehrada zbělá až v úterý