Zatímco vyučující se věnuje přednášce, přepis jeho slov, který se přenáší do notebooků či mobilů studentů, zajišťují vyškolení lidé. „Pravidelně spolupracujeme s asi deseti lidmi. Do budoucna uvažujeme o vytvoření tříletého akreditovaného studijního programu přepisovatelství. Nyní pracujeme na přípravě kurikula," sdělil ředitel střediska Teiresiás Petr Peňáz.

Výhodou Polygrafu je, že jeho požadavky na technickou vybavenost místa, kde se zápis mluveného projevu do psané podoby děje, jsou téměř nulové. „Díky tomu je zájem o využití technologie i v zahraničí," vysvětlil Peňáz.

Další pomůckou, kterou mohou smyslově postižení studenti používat, jsou takzvané hybridní knihy. Zpřístupňují dokumenty v textové, zvukové i obrazové podobě. Zaměstnanci střediska Teiresiás sledují elektronické učební materiály publikované v informačním systému univerzity a převádí je do mluveného slova a videa ve znakové řeči. Zatím jich takto zpracovali osm.

Masarykova univerzita dlouhodobě patří mezi lídry ve vysokoškolském vzdělávání postižených. „Studium v našich programech si zvolilo přes šedesát procent českých vysokoškoláků se sluchovým postižením," sdělila mluvčí školy Tereza Fojtová. Na univerzitě studuje 450 studentů se specifickými nároky. „Z toho je sto zrakově a děvětaosmdesát sluchově postižených," dodala Fojtová.