Velká politika s malými výsledky. Tak by se dalo shrnout setkání hlav patnácti zemí střední a jižní Evropy, které v sobotu 26. května skončilo v Brně. Prezidenti nevydali žádné společné usnesení. Setkání spíše společenského charakteru využili k obecné debatě o budoucnosti Evropské unie a neklidných částí kontinentu.
Neformálnost setkání si mnozí účastníci pochvalovali právě proto, že jim umožnila mluvit otevřeněji než při formálních jednáních státních delegací. Některé ožehavé problémy tak mohli pojmenovat daleko přesněji. „Největším problémem střední a jihovýchodní Evropy je budoucnost Kosova,“ prohlásil i za své hosty prezident Česka Václav Klaus. Ten připomněl také konflikt v Podněstří, který je podle něj překážkou přijetí Moldavska do Evropské unie.
„Je fér přiznat, že na Kosovo nemáme jednotný názor,“ řekl Klaus. Zatímco Západ chce pro jihosrbskou provincii samostatnost, například slovenský prezident Ivan Gašparovič o ní zapochyboval. Prostor dostala otázka amerických protiraketových základen, mnohem větší zájem byl o rozšiřování Evropské unie a snazšího cestování do členských států. „Přáli bychom si zrušení vízové povinnosti a vyzýváme naše přátele, aby nás v tom podpořili,“ přimluvil se za svou zemi prezident Makedonie Branko Crvenkovski.
Podle brněnského politologa Miroslava Mareše význam summitu nelze přeceňovat. „Setkání ale vytváří přátelské vztahy v bývalém komunistickém prostoru,“ ocenil. Největší událost za posledních let v Brně se obešla bez komplikací. Bezpečnost zajistilo zhruba osm set policistů.
