Vojáci i diváci se musí kromě výstřelů nepřátel poprat i s blátem. Proto ještě dříve než lehnou k zemi první mrtví, padají na zem diváci. Jeden asi patnáctiletý chlapec v honbě za co nejlepším místem padá třikrát. „Takhle tě do auta nevezmu. A v autobuse tě chtít taky nebudou,“ vtipkuje jeho otec.

Bitvu zahájí útěk maďarských civilistů před blížícími se Rusy. Ti za chvíli již vypouští první výstřely ze svých děl a začíná hořet dům, kam obránci Budapešti schovali ženy. „Oheň byl vážně velký. Líbil se mi asi nejvíce,“ hodnotí požár desetiletý Petr Pavelka.

Na bojiště chvíli poté přijíždí i tank. Výstřely vydávají ohlušující rány.

Němci s Maďary se dlouho brání. Ale odolat poslední ofenzívě nemají sílu a padají mrtví k zemi. „Poslední útok se mi líbil nejvíce. Dobré bylo i zapojení tanku,“ popisuje návštěvník Tomáš Kopeček.

#clanek|3866532

Poté, co jsou všichni maďarští i němečtí vojáci mrtví nebo na útěku, ozývá se areálem už jen vítězné „Hurá a za rodinu“ z úst sovětských vojáků.

Za Maďary bojuje i Jiří Hrbáček, který se bitvy v Ořechově účastní pravidelně. „Je to vždy příjemný začátek sezony. Bitvy v Ořechově mají dlouho tradici. Jinak se nějaké bitvy účastním skoro každý měsíc,“ popisuje voják.

Podle organizátorů střílí v bitvě dvě stě padesát účastníků. „Diváků přišlo asi tisíc. Bitva byla jen volnou inspirací skutečných události. Boje o Budapešť totiž trvali několik měsíců,“ vysvětluje organizátor David Kincl.