V divadle jsem měla náročné, ale krásné role k nastudování, které mě obohatily a spoustu věcí mě i naučily. Například díky Heleně ze Shakespearova Snu noci svatojánské jsem se seznámila s blankversem a posléze s tímto náročným veršem a jeho přízvučnými a nepřízvučnými slabikami statečně bojovala. A díky Julii ze Štechova Veřejného blaha, které jsme situovali do třicátých let, jsem zhlédla snad všechny filmy pro pamětníky.

Největší událostí tohoto roku byla květnová premiéra filmu Isabel, kde jsem ztvárnila hlavní roli začínající novinářky. Vznikl z přání herce Lukáše Melníka natočit film v Ostravě s ostravskými herci. S téměř nulovým rozpočtem, ale zato s velkým elánem a odhodláním, se tento sen stal skutečností a film promítala kina. Zahrál si v něm i Jarek Nohavica, nebo Ruda z Ostravy, kterým se myšlenka prosadit Ostravu zalíbila a fandili nám. Jsem za tuto zkušenost vděčná. Isabel byla dokonce i na festivalech v Portoriku, Los Angeles a Buenos Aires.

Pracovní mám i závěr roku, takže jsem si moc neužila vánoční svátky. Ale nezapomněla jsem navštívit svou rodinu ve Vyškově a strávila s ní báječné chvíle.

Dalších pět příběhů se dočtete v pondělním vydání Deníku Rovnost.