Pološero, ranní vstávání jako každé jiné. O to těžší, že nastává právě v pondělí. Někteří žáci ze základní školy na brněnském Bakalově nábřeží však takto brzy vstávají dobrovolně. Mají k tomu jediný důvod. Už za méně než dva měsíce zasednou na svých vysněných středních školách do lavic u přijímacích zkoušek a mezi tvrdou konkurencí zabojují o vytoužené místo.

Reportáž připravila redakce Deníku na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou vybrala podle tabulky nejúspěšnějších TOP 5 základních škol v Brně, kde žáci nejlépe zvládli přijímačky na střední školy.

Je krátce před sedmou ráno a do školy se postupně začínají scházet první rozespalé tváře. Chodby před učebnami jsou ještě ztichlé, většina dorazí teprve za hodinu. Myšlenkami si děti spíše stále užívají víkend, a tak do svých tříd spíše bloumají než spěchají.

Školními prostorami se rozléhá ikonické zvonění. Pro žáky zatím každodenní rutina, pro ty, kteří základní školu dokončili před dlouhými lety, už jen pouhá nostalgická vzpomínka. Je pět minut po sedmé a deváťákům, kteří se na přípravu k přijímacím zkouškám přihlásili z vlastní vůle, začíná mimořádná hodina matematiky.

Právě matematika se podle nedávného průzkumu Deníku stala předmětem, ve kterém se žáci z Bakalova nábřeží umístili na druhé příčce. Jinými slovy se v matematice stali druhou nejúspěšnější školou u přijímacích zkoušek v Brně. Vyplývá to z dat redakce, a to konkrétně ze sledovaného období od roku 2017 do loňska.

„Výsledky našich žáků nás těší, ale stojí za nimi soustavná a poctivá práce pedagogů i samotných žáků po celou dobu školní docházky. Žáky se snažíme hodnotit objektivně a spravedlivě a nevytvářet v nich falešnou iluzi, že učivo zvládají, pokud tomu tak opravdu není,“ míní ředitelka základní školy přezdívané Bakalka Yveta Gašparcová.

Trénink nanečisto

Hodinu začíná mladý učitel Dan Jedlička tím, že deváťákům rozdává cvičení. Jedná se o zadání jednoho z termínů loňských přijímacích zkoušek na střední školy. Protože se přijímačky blíží mílovými kroky, procvičují ve třídě již také strategii, jakou by při řešení úloh měli žáci volit.

Jak si vedli školáci v ostatních jihomoravských regionech? Podívejte se na reportáže z:

Pro začátek nabádá vyučující děti k tomu, aby si jednotlivá zadání v testu očíslovaly dle toho, jak náročná jim připadají. V další půl hodině se všichni pilně soustředí na to, aby v krátkém časovém limitu vyřešili co nejvíce úloh. U přijímacích zkoušek budou mít hodinu a deset minut, nyní nanečisto trénují v pětatřiceti minutách.

Největší úspěšnosti dosahují pravidelně v základních číselných operacích, převodech jednotek a přímé či nepřímé úměrnosti. Důvody popisuje vyučující matematiky Dan Jedlička velmi prostě. „Jsou to úlohy, které mají hodně propočítané. V hodinách jich zvládnou hrozně moc a v podstatě je to pro ně jen mechanické počítání,“ vysvětluje ochotně mladý učitel.

Zadání navíc v těchto případech bývají u přijímaček podobná těm, která v hodinách rutinně řeší. „Třeba na slovní úlohy už nejsou tolik zvyklí, takže občas nejdříve nechápou, co přesně se po nich chce. Ty je hodně brzdí, chtějí je mít rychle za sebou a třeba je i přeskakují,“ pokračuje Jedlička.

Největší problém nastává v případě takzvaných šestnáctých úloh, které vyžadují nestandardní řešení a deváťáci na něj musí přijít sami. „To je pro ně obrovský strašák. No a pak geometrie, rýsování jim taky úplně nejde, ale to je proto, že už se tolik nerýsuje. A pokud ano, pak přesně podle návodu,“ popisuje učitel slabší stránky žáků.

Dobře mluvit i psát

Zvoní. Pětačtyřicet minut uplynulo jako čtvrt hodina. Zdaleka ne všichni stihli test projít celý, obávat se však nemusejí. Naostro je čeká dvojnásobná porce času. Desetiminutová přestávka je pro ně předzvěstí další hodiny. Příhodně znovu matematiky. Pozornost se ale postupně přesouvá o patro výše, kde se za několik málo minut odehraje standardní hodina češtiny.

Výuku zahajuje energická ostřílená učitelka Ivana Zabelová Fabianová na minutu přesně. A rovnou dětem rozdává krátké písemky z minulé hodiny. Současně je chválí, že se jim povedlo vyřešit i zapeklitější úlohy. Poté všichni otevírají učebnice a společnými silami se snaží identifikovat různé větné členy ve větách.

To většině nedělá žádný problém, ostatně se není čemu divit. Kromě matematiky excelují žáci ze základní školy na Bakalově nábřeží rovněž v českém jazyce. Napříč ostatními brněnskými základními školami patří dokonce k absolutní špičce. U přijímacího testu z češtiny dosahují průměrného výsledku přesahujícího třiasedmdesát procent.

„Výuka češtiny na druhém stupni má výhodu v tom, že je v podstatě celý devátý ročník opakováním. Vždy probereme úsek, ve kterém je například něco malinko nového, taková nadstavba, která se u přijímaček objevuje. Ale třeba u přechodníků už jen vysvětlujeme, že existují, ale používaly se dříve a dnes už tolik ne,“ prozrazuje svůj recept na výuku Zabelová Fabianová.

Co jde a nejde žákům školy z brněnského Bakalova nábřeží u přijímaček z češtiny?

  • Kategorie otázek – správně řešených úkolů (v procentech)
  • Český pravopis – 72,45
  • Komunikace a sloh – 80,74
  • Porozumění textu – 76,11
  • Skladba – 86,91
  • Tvarosloví – 67,31
  • Tvorba slov a slovní zásoba – 73,32

Jednoznačně nejoblíbenějšími a nejlépe řešenými úlohami jsou u deváťáků z této základní školy větná skladba a komunikace a sloh. Také samotná vyučující s úsměvem připouští, že je jejím hlavním cílem naučit žáky dobře mluvit a psát.

Předpřijímačkový víkend

Složitější je situace například v případě pravopisu, kde se největším strašákem a problémem stává psaní „s“ a „z“ nebo „i“ a „y“. „Pravopis je aktuální největší průšvih. Snažím se ale žákům opakovat takzvané špeky, které se v testu můžou objevit. Často tam bývají méně používaná slova, na to je připravuji,“ upozorňuje učitelka se specializací na češtinu a dějepis Ivana Zabelová Fabianová.

Ve srovnání s předchozí hodinou matematiky je čeština o poznání živější. Jde vidět, že se již děti probraly z ranního vstávání a začínají vystrkovat růžky. Větší část z nich ale s vyučující spolupracuje, protože ví, že je ve hře jejich budoucí přijetí či nepřijetí na střední školy.

Své znalosti pilují kromě běžných hodin také na zmíněných dobrovolných kroužcích, které představují jakousi přípravu k přijímačkám na střední školy z matematiky a českého jazyka. „Žáci této nabídky bohatě využívají a mají možnost se hodinu týdně nad rámec výuky věnovat matematice a hodinu týdně českému jazyku se zaměřením na přijímací zkoušky,“ vysvětluje sympatická ředitelka Yveta Gašparcová.

Protože už mají deváťáci přihlášky na střední školy oficiálně podané, mohou se plně soustředit pouze na přípravu. Drtivá většina z nich přitom usiluje o přijetí na gymnázium. „Je to ale docela nejistota, protože se ve čtrnácti letech musíme rozhodnout, kam budeme dále směřovat naše životy,“ myslí si třeba deváťák Amado Lagman.

Ještě pár posledních týdnů, několik posledních vstávání na sedmou ráno. Poté se zájemci sejdou na takzvaném předpřijímačkovém víkendu, který vedení školy pravidelně pořádá. „Od pátku do neděle si žáci definitivně upevní potřebné učivo, komplexně jej procvičí a získají ke zkouškám zdravou sebedůvěru,“ ujišťuje ředitelka.

Co jde a nejde žákům školy z brněnského Bakalova nábřeží u přijímaček z matematiky?

Kategorie otázek – správně řešených úkolů (v procentech)

  • Číslo a početní operace, dělitelnost – 86,83
  • Číselné výrazy, zlomky, desetinná čísla – 74,19
  • Grafy, schémata, tabulky a slovní úlohy – 66,40
  • Lineární rovnice, soustavy rovnic – 32,38
  • Počítání s mnohočleny – 55,34
  • Poměr, mapa – 16,25
  • Převody jednotek – 78,93
  • Přímá, nepřímá úměrnost – 75,57
  • Slovní úlohy na číselné obory, rovnice – 64,62
  • Výrazy s proměnnou – 44,29

Co znamenají čísla u témat?

Jedná se o procento správně vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách. Každému příkladu nebo otázce přiřadil autor testů oblasti, ve kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad, úkol či otázku vyřešit nebo na něj odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Kde reportáž vznikla?

Reportáž připravila redakce Deníku na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou vybrala podle tabulky nejúspěšnějších TOP 5 základních škol z Brna, kde žáci nejlépe zvládli přijímačky na střední školy – https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/prijimacky-2024-prijimaci-zkousky-cermat-testy-matematika-brno-cesky-jazyk.html

Zdroj: weby prijimacky.ai a Cermat

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pokrok při budování brněnského VMO Žabovřeská. Proleťte se nad stavbou

Aktuální vývoj stavby zachytil z výšky průlet dronu. | Video: ŘSD