„Nový zákon zatím projednáváme pouze na úrovni poslaneckých klubů. Zatím se strany neshodly na jeho konkrétní podobě,“ upozornil jihomoravský poslanec za TOP 09 Jan Husák.

Na stole zatím leží dvě varianty zákona. Podle první budou za tři roky volit lidé přímo všechny starosty. Druhá možnost počítá jen s volbou starostů v malých obcích s méně než patnácti zastupiteli. „Druhá varianta je kompromisní a vzešla z jednání s politickými partnery. Beru ji ovšem spíše jako přechodnou, než se zavede přímá volba všude,“ řekl Husák.

ODS a ČSSD váhá

Novelu připravuje vládní koalice TOP 09, Věcí veřejných a ODS. Zástupci posledně jmenované strany k ní ovšem vyjádřili pochyby. A jistá si není ani opoziční ČSSD. „Čekáme na konkrétní návrh vlády. Do té doby se nemohu za stranu vyjádřit. Osobně si dokážu představit přímou volbu u nejmenších obcí. Ukazuje se však, že takové rozdělení může být protiústavní,“ upozornil sociálnědemokratický poslanec Jeroným Tejc.

Jasno nemají ani starostové. Možnost přímé volby hlavy obce podpořil například starosta Petrovic na Blanensku Vladimír Paulík z Věcí veřejných. „To, že někdo dostane ve volbách jako kandidát nejvíc hlasů, není často vůbec směrodatné. Povolební vyjednávání totiž často vše převrátí naruby. Osobně jsem pro přímou volbu starosty. Pokud však starostu nebude volit zastupitelstvo, je otázkou, jaká tam bude provázanost a rozdělení pravomocí,“ upozornil Paulík.

Nezávislá starostka Ladné na Břeclavsku Renáta Priesterrathová tvrdí, že obyvatelé mají právo vyjádřit svůj názor. „Přímou volbou zmizí zákulisní pletichy, kdy se jeden domluví s druhým a nakonec se do vedení dostane až ten poslední na kandidátce s minimem hlasů,“ řekla Priesterrathová.

Za výborný nápad označil přímou volbu starosty první muž Hnanic na Znojemsku Jiří Musil. „Na Slovensku tento způsob funguje již dávno. Proč by se neosvědčil i u nás? Nevidím problém v tom, že by starosta nebyl členem zastupitelstva. Všichni přece chceme stejnou věc a musíme táhnout za jeden provaz,“ podotkl nezávislý politik Musil.

Starostka Blatničky na Hodonínsku, nezávislá Jarmila Hrušková, se pochlubila, že v její obci do jisté míry přímá volba už funguje. „Nemáme žádnou politickou stranu. Kandidáti jdou do voleb sami za sebe. Prvních sedm obsadí zastupitelská křesla. Ten, kdo získá nejvíc hlasů, automaticky dostane post starosty,“ řekla Hrušková.

Otázka odvolání

Naopak starosta Lulče na Vyškovsku Petr Halas si není výhodami přímé volby jistý. „Je tu například otázka odvolání starosty. V současnosti ho volí zastupitelé, kteří ho také mohou odvolat. Pokud by ho volili lidé, jak by se to potom řešilo? Kolik lidí by muselo hlasovat pro odvolání starosty, kolik by jich vůbec hlasovat přišlo? Nejdřív je nutné najít odpověď na tyto otázky a zvážit, jestli je to vůbec reálné,“ myslí si lidovec Halas.

Podle starosty Sokolnic na Brněnsku Jiřího Životského z TOP 09 provází plány na zavedení přímé volby velká nejistota a zatím je předčasné o ní mluvit. „Nyní je podstatné spíše to, jak má být starosta silný. Podle mne má mít větší kompetence, stejně většinu materiálů pro radu připravuje on. Teprve až se rozhodne o kompetencích, pak můžeme dělat průzkum o přímé volbě,“ prohlásil Životský. Souhlasí s ním i brněnský politolog Stanislav Balík. „Nejhorší možnost je ta, že zůstanou současné malé pravomoci starosty a k nim přibude přímá volba,“ podotkl Balík.

Jaká jsou pravidla přímé volby starostů

Starosta: někde nedostatkové zboží

Jižní Morava – Sehnat kandidáty do zastupitelstva je v některých obcích těžký oříšek. Ani na post starosty se tam lidé příliš nehrnou. Otázkou tedy je, zda budou mít voliči v případě přímé volby hlavy obce vůbec na výběr.

Taková situace může nastat například v Terezíně na Hodonínsku. „Před posledními komunálními volbami jsme měli problém dát dohromady kandidátku. Nakonec vznikla pouze jedna. Obec měla víc než desetimilionový dluh a starostu nikdo nechtěl dělat. Vadilo jim hlavně to, že se z funkce uvolněné stala funkce neuvolněná. Starosta má totiž kvůli tomu menší plat,“ uvedl tamní starosta Antonín Hanák.

To, že obce budou mít se sháněním vhodných kandidátů problémy, si myslí i brněnský politolog Stanislav Balík. „Zájem o přímou volbu starostů bude stejný jako zájem o volby. Takže pokud někde nemůžou složit kandidátku, bude problém najít i kandidáta na starostu,“ tvrdí Balík.

Najít kandidáta na starostu nemusí být jednoduché ani v obcích, ve kterých je zájemců o členství v zastupitelstvu dostatek. „U nás není problém zvolit zastupitelstvo. Při posledních volbách se tu vytvořily tři kandidátky. Větší problém je s tím, že zvolení lidé starostu dělat nechtějí. Proto jsme se už před volbami se všemi kandidáty dohodli, aby s touto možností počítali,“ upozornil starosta Horních Kounic na Znojemsku Libor Procházka. I ten vidí za nezájmem o funkci starosty především nízký plat. „Člověku se jen tak nechce opustit dobře placené zaměstnání a jít dělat starostu. Nikdo neví, jestli se na radnici udrží i po dalších volbách,“ vysvětlil důvod neochoty Procházka.

Někteří starostové si navíc myslí, že si lidé mají vybírat starostu pouze ze členů už zvoleného zastupitelstva. „Tím se zaručí to, že zvolený člověk bude mít s komunální politikou zkušenosti. Také tím získá další pravomoce,“ tvrdí starosta Nebovid na Brněnsku Milan Mojžíš.

Hrozí vznik volebních království

ROZHOVOR
– Zavedení přímé volby starostů bez dalších změn nic neřeší. Musí ji doprovodit i upřesnění kompetencí starostů, jinak může přímá volba spíše uškodit. Tvrdí to politolog brněnské Masarykovy univerzity Stanislav Balík. „Podle mě má změna volby starosty šanci na schválení. Bohužel,“ říká Balík.

Proč podle vás nemusí být zavedení přímé volby starostů dobrý krok?
Mám pocit, že poslanci příliš nepřemýšlí o zásadní změně pravomocí starostů. Přímá volba je totiž vhodná pouze v případě, že se jejich kompetence zvětší. Nejhorší, co může nastat, je schválení přímé volby a zachování současných kompetencí. Tedy žádných.

Neprospěje změna alespoň v obcích s méně než patnácti zastupiteli, kde není rada?
To už dává větší smysl. Starostové malých obcí totiž už nyní vykonávají většinu pravomocí, které má normálně rada.

Jaké jsou podle vás výhody přímé volby?
Lidé mají silnější pocit, že rozhodují o směřování obce. To je ale jediná výhoda. Možná je také nad přímo voleným starostou o něco větší kontrola ze strany voličů.

Jaké jsou naopak nevýhody toho, když lidé starostu volí přímo?
Mluví se o nich hodně v sousedním Německu, které v devadesátých letech k přímé volbě ve velkém přistupovalo. Starosta tam bývá fakticky nesesaditelný. Ve větších městech kolem sebe vytvoří tým, který mu za veřejné peníze dělá reklamu. Často se tam mluví o takzvaných volebních královstvích.

Nehrozí také větší nebezpečí korupce?
I to je možné. Osmnáctičlenná rada je mnohem hůře ovlivnitelná. Každý z radních má svůj rozum. U jednoho člověka je to mnohem jednodušší.