Jejich obyvatelé chtějí, aby jim město při rozsáhlé rekonstrukci vlakových tratí zaručilo například ochranu před hlukem a znečištěním podzemních vod. Do projednávání nového územního plánu přestavby ale obce mluvit nebudou. Onderka využil svého práva primátora. A námitky městských částí anuloval.

Podle primátorova náměstka Martina Andera radní jejich názor zkrátka hodili přes palubu. „Celé se to opírá o loňskou změnou takzvaného Statutu. Ke stavbám celoměstského významu se teď nevyjadřují starostové jednotlivých městských částí, ale pouze primátor. V srpnu roku 2006 mohly připomínky k přestavbě předložit radnice všech obcí, jejichž území se týkala,“ upozornil Ander.

Námitky tehdy podaly Židenice i Maloměřice a Obřany. Lidé, kteří v okolí plánované stavby bydlí, se bojí zhoršení podmínek, v nichž žijí. A chtějí, aby součástí územního rozhodnutí byla opatření, která tomu zamezí. „Na námitkách, které jsme tehdy formulovali, stále trváme. Přestavbu Brno potřebuje. Není ale možné, aby magistrát důvodné připomínky bral na lehkou váhu,“ zlobil se židenický starosta Roman Vašina.

Krajský soud v Brně kvůli tomu v roce 2008 dokonce zrušil původní územní rozhodnutí přestavby. Jenže dokument nazvaný Stanovisko primátora města Brna k pokračování územního řízení o umístění stavby, pro který ve středu zvedlo ruku sedm z jedenácti brněnských radních, připomínky městských částí nezohlednil.

Zbytečně prý komplikovaly schvalovací proces k přestavbě železničního uzlu. „Jde o urychlení řízení. V Bruselu je na stole připravených osm miliard korun pro přestavbu železničního uzlu v Brně. Dokud ale nebudeme mít územní rozhodnutí, nemůžeme o tyto peníze žádat,“ varoval Onderka.

Zdržováním podle něj Brno riskuje, že nakonec promarní šanci investovat celkem dvacet miliard korun. „A neznamená to, že připomínky městských částí hážeme pod stůl. Budou se jimi zabývat Brněnské komunikace, které jsou jednou z organizací, jež jsou součástí řízení o územním rozhodnutí,“ slíbil Onderka.