Tamní lidé se chtějí od Brna odtrhnout, protože se jim nelíbí, že město neřeší jejich problémy.

Začátek diskuze je naplánovaný na půl osmou večer. V tělocvičně školy v Tuháčkově ulici se schází asi 150 lidí. Z jejich tváří lze vyčíst zvědavost. Čekají, s čím před ně představitelé města přijdou. „Uznávám, že požadavky lidí jsou reálné a často oprávněné. Dávám vám své slovo, že pokud po volbách budu dál primátorem, budeme potíže řešit. S některými jsme už dokonce začali,“ slibuje brněnský primátor Roman Onderka.

Jeho slova se setkávají s potleskem. Zvlášť poté, když všechny ujistí, že kdyby se lidem pokus magistrátu nezdál, mohou za dva roky jednat třeba o tom, že by z Přízřenic a Dolních Heršpic byla samostatná městská část.

Ke slovu poté přicházejí lidé a v sále zní jedna otázka za druhou. Proč město neřešilo problémy už dřív? Kdo převezme Onderkovy záruky, pokud ho lidé znovu nezvolí do čela města? Podobných dotazů je spousta. Řeč přichází i na peníze. „Není lepší vyměnit patnáct milionů korun, které jsme nikdy neviděli, za devět, které opravdu dostaneme?“ ptá se jeden z lidí a zaznamenává velký aplaus.

Slovo si bere starosta městské části Brno-jih Josef Haluza a chystá se odpovědět. „Každý dobrý hospodář se stará o svůj majetek,“ začíná projev, který je vzápětí přerušený ironickým potleskem a pokřiky. Haluza za něj přesto podekuje a chce pokračovat.

Jakmile začne vypočítávat peníze, které městská část investovala do řešení problémů v Přízřenicích a Dolních Heršpicích, jeho slova zanikají. Sálem se rozléhá další tleskání, pokřikování a smích.Podobné reakce pak provázejí prakticky každý Haluzův projev. Ostatní odpůrci odtržení s tím problém nemají a na otázky odpovídají. Až do půl deváté, kdy debata končí. „My máme čas,“ ozývá se sice ze sálu, přesto však není zbytí a lidé musí odejít.

Diskuze však pokračuje i po cestě domů a názory se různí. Jestli se vedení města podařilo lidi přesvědčit, aby zůstali součástí Brna, tak bude jasné až po nedělním referendu.