Primátorka: Nový územní plán je klíčový. Jedině tak se může Brno dál rozvíjet

Lidé, kteří se sem přistěhovali, dobře zapadli, těší starostu Lesního Hlubokého

Co vám v poslední době udělalo ve městě radost?
Mám velkou radost z toho, že se výrazně zlepšila situace s pandemií covidu. Když na konci srpna končil provoz očkovacího centra na výstavišti, byla příležitost bilancovat. Město a jeho obyvatelé mají za sebou rok a půl obrovského vypětí a troufám si říct, že jsme to všichni zvládli se ctí, za což chci celému Brnu poděkovat.

Co považujete za největší problém v Brně?
Největším problémem je bez diskuse naprosto zastaralý územní plán. Právě proto považuji za klíčové, abychom do konce našeho stávajícího mandátu schválili nový územní plán, protože jedině tak se město může dál rozvíjet, uvolní se a odblokují lokality pro novou výstavbu.

Nový územní plán musíte schválit v příštím roce. Postupujete při jeho přípravě podle plánu?
I přes komplikace, které způsobila pandemie, postupujeme podle plánu. Mezním termínem je tak září příštího roku. Oproti původnímu harmonogramu dokonce zvládneme přidat další veřejné projednání.

Proč k němu přistoupíte?
Rozhodli jsme se, že vyhovíme připomínkám městských částí. Není jich příliš velké množství, ale některé věci jsme vyhodnotili jako poměrně zásadní, takže se jimi budeme ještě zabývat.

Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.Zdroj: DeníkO jaké zásadní požadavky se jednalo?
Naprosto zásadní je řešení budoucnosti parku na Kraví hoře, kde budeme navrhovat zachování zeleně, a tudíž se vyloučí možnost tam v budoucnu stavět novou městskou nemocnici a s ní související dopravní infrastrukturu. I další požadavky se především týkaly zachování většího rozsahu zeleně. Dohromady se jedná asi o dvacet změn.

Zásadní pro rozvoj města jsou i protipovodňová opatření u řek Svratky i Svitavy, že?
Nepochybně. Množství lokalit se nyní nachází v záplavových oblastech, což znemožňuje jejich využití, a tedy i rozvoj města. Jedná se o palčivý a mnoho let přetrvávající problém, který jsme začali velmi intenzivně řešit. Je důležité, že jsme schopni budování protipovodňových opatření financovat. Třeba na nejbližší etapu u řeky Svratky máme vyčíslené náklady ve výši asi jeden a půl miliardy a na dvě třetiny této částky, tedy na miliardu, máme příslib poskytnutí dotace.

Oslavy na Brněnské přehradě: lodě praskaly ve švech, lákala sanitka i simulátor

Co je podle vás potřeba v Brně co nejdřív zlepšit?
Dvě důležité věci jsem už zmínila, a to nový území plán a protipovodňová opatření. Další je pak doprava. Musíme co nejdůsledněji koordinovat rekonstrukce ulic a komunikací, byť výsledky se vzhledem k setrvačnosti investičního procesu nemusí projevovat hned. Důležitá je i kvalita a preference hromadné dopravy, proto je nutné dávat dostatek peněz do obnovy vozového parku a infrastruktury.

Kam konkrétně například?
Nejdůležitější je pokračující výstavba velkého městského okruhu, která v posledních letech nabrala vysoké tempo. Hlavním investorem je Ředitelství silnic a dálnic, s nímž však úzce spolupracujeme, což přináší hmatatelné výsledky. U Žabovřeské jsme jim například vyšli vstříc tím, že jsme umožnili výluku tramvají na lince 1, což výrazně zkrátí dobu výstavby. Na Tomkově náměstí jsme zase významně napomohli s majetkoprávním vypořádáním.

V čem se Brno za poslední roky nejvíc posunulo?
Od vizí, vizualizací a maket jsme posunuli město k realitě. Připravujeme takové projekty, které jsou reálné a realizovatelné. Musíme být schopni na ně vyčlenit nebo získat peníze, dokázat vyřešit majetkoprávní vztahy, což je ve městech obecně značný problém, nechat je vyprojektovat a poté postavit. Samozřejmě vždy existuje riziko nezdaru – velké projekty se chystají s předstihem, často musíte jít do rizika a projektovat, aniž by v tu chvíli bylo kompletně zajištěné financování. Vyžaduje to zkušenost a předvídavost. Rozhodně ale nechci, abychom pořád lidem představovali, jak by to mohlo být krásné, ale s vědomím, že na to asi stejně nikdy nedojde, protože třeba nebudou peníze. To si myslím, že je náš největší úspěch, ten rozdíl je citelný.

Jaké projekty jste už tedy postavili?
Tři roky jsou u velkých staveb velmi krátká doba, logicky jsme tedy hlavně dokončovali akce, které zahájili naši předchůdci. Hotová je například rekonstrukce Merhautovy, Lužánecké a Veveří. Především je u konce přesun tramvajové trati z Dornychu do Plotní, což už je ale příklad našeho realističtějšího přístupu. Původně byla totiž stavba ve velmi exponovaném místě naplánovaná tak, že by došlo k naprostému kolapsu dopravy. V nejbližší době skončí rekonstrukce inženýrských sítí a pokládání nových povrchů v Solniční, Opletalově a České. Ještě v tomto volebním období dokončíme tramvajovou trať do kampusu, kanalizaci v pěti městských částech, Lesnickou nebo rekonstrukci Mendlova náměstí.

Drama v Bítýšce: ve Svratce se topil rybář. Oživovali ho kolemjdoucí

Jaké projekty jste zadali pouze vyprojektovat?
Asi nejvýznamnější je multifunkční hala. A opět musím připomenout náš způsob práce, protože až my jsme vybrali lokalitu, kterou je možné rychle majetkoprávně vypořádat, v potřebné kapacitě dopravně obsloužit, a hlavně nepodmiňovat zde výstavbu přesunem velodromu. Navíc umístění u západní části výstaviště pomůže revitalizaci celého území, kde se zrekonstruuje tramvajová smyčka, rozšíří velký městský okruh v úseku Bauerova nebo vybuduje 1 300 parkovacích míst. Zlepší se i dostupnost Riviéry a plánovaného sportovně rekreačního areálu u Anthroposu pro pěší. V tuto chvíli jsme ve stádiu, že na multifunkční halu máme platné územní rozhodnutí a stavební povolení.

Počítáte stále u multifunkční haly se začátkem stavby na jaře příštího roku?
Ano, počítáme. Aktuálně řešíme financování a výběr koncesionáře.

Platí stále náklady ve výši 3,6 miliardy korun?
Přesně tak. Je to částka stanovená rozpočtem, který byl upraven v létě s ohledem na zvyšující se ceny stavebních prací. Opakovaně říkám, a neplatí to zdaleka jen u multifunkční haly, ale u všech staveb, že konkrétní cenu odhalí až trh a okamžik, kdy bude vysoutěžený konkrétní zhotovitel s konkrétní cenou.

V jaké fázi je aktuálně výběr koncesionáře haly?
Řízení na koncesionáře pokračuje. Obdrželi jsme jednu nabídku, kterou vyhodnocujeme. S koncesionářem budeme jednat o jejích konkrétních parametrech a pokud dojde k nějaké dohodě, vyzveme ho k tomu, aby podal finální nabídku.

Chci, aby lidé našli cestu zpět na Špilberk, říká ředitel Muzea města Brna

Nakolik je provozovatel důležitý pro budoucnost multifunkční haly?
Z našeho pohledu je velmi důležitý. Výrazně preferujeme, aby halu provozoval subjekt, který s tím má zkušenosti. Zvláště s ohledem na to, že stavíme opravdu multifunkční arénu s kapacitou třináct tisíc míst, která poslouží pro širokou škálu sportů i pro kulturu. To je důvod, proč jsme volili cestu hledání třetího subjektu, byť máme městskou společnosti Starez-Sport provozující sportoviště. Myslíme si, že tohle je skutečně specifická činnost a situace. Na druhou stranu není jisté, že koncesionáře vybereme. Může se stát, že jím nabídnuté podmínky pro nás nebudou přijatelné.

Jaké by pak byly další kroky?
Pak zvážíme další postup. V úvahu připadá vypsání nového koncesního řízení, ale i možnost, že by halu provozovala městská společnost. Ale v tuto chvíli považujeme za optimální řešení vybrat koncesionáře za podmínek, které budou výhodné pro něj i pro město.

Původně jste byli proti zavedení modrých zón, teď je postupně rozšiřujete do dalších oblastí. Jak jste spokojení s jejich fungováním?
Rezidentní parkování má stejně jako každá věc své příznivce i odpůrce, protože co uživatel, to trochu jiné zájmy. Jsem ráda, že jsme oproti původnímu záměru našich předchůdců celý systém výrazně zjednodušili a že jsme snížili základní poplatek pro rezidenty ze šesti set korun na dvě stě, což je opravdu finančně nezatěžuje. Systém funguje dobře. Reakce Brňanů, které mám, jsou spíše pozitivní, zejména lidé bydlící v už zavedených lokalitách jsou spokojení. Potvrzuje to také zájem městských částí o rozšiřování rezidentního parkování. Ten v tuto chvíli převyšuje kapacitu, protože je vždy nutné vyhotovit projektovou dokumentaci, stanovit dopravní značení a provést samotné vyznačení na místě.

Jak vnímáte rezidentní parkování z vaší osobní zkušenosti?
Bydlím v zóně B poblíž centra a mám, stejně jako ostatní, s parkováním problémy. I když je člověk rezident, tak to jistotu parkovacího místa nedává, zvyšuje se však pravděpodobnost, což mohu potvrdit ze své zkušenosti.

Šlapaničtí musí zatnout zuby. Kvůli opravám uzavřou silnici do Slatiny

Brňané si v létě užili Olympijský festival v Pisárkách. Povedla se akce z vašeho pohledu?
Festival hodnotím kladně hned z několika důvodů. Covid nás poznamenal a olympijský park byl jedním z míst, kam mohli zajít Brňané, kteří zůstali ve městě přes prázdniny a nikam nejeli. Chtěli jsme, aby pro ně bylo léto zajímavé, atraktivní, rozmanité. Vím, že mnoho lidí přišlo proto, že nabízel zajímavý program pro jejich děti. Ty si navíc mohly zasportovat, vyzkoušet disciplíny, k nimž by se jindy třeba nedostaly. Úžasná byla sounáležitost s našimi sportovci a možnost se potkat s medailisty a dalšími olympioniky – i to je atraktivní a každý den se to nepoštěstí. Částka, kterou jsme festival podpořili, nebyla malá, ale za mě to bylo dobré rozhodnutí a s výsledkem jsem spokojená.

Dočkají se lidé i jeho zimní edice souběžně s únorovou zimní olympiádou v Pekingu?
O možnosti uspořádání zimního olympijského festivalu v současné době jednáme s krajem a s olympijským výborem. Pokud se domluvíme na podmínkách, dovedu si představit, že by Brno opět tuto atraktivní akci hostilo.