Výhody samostatnosti vidí starostové obcí a měst kolem Brna ve větším přísunu peněz a svobodném rozhodování. „Jsme rádi, že jsme se nikdy nepřipojili. Máme teď více peněz i pravomocí. Co jsem se bavil se starosty městských částí, nemají ani vlastní majetek. My jsme nezávislí a můžeme věci nakupovat i prodávat,“ vysvětlil starosta Bílovic nad Svitavou Miroslav Boháček. Problém podle něj není ani s dopravou do Brna.
Podobný názor má i starosta Kuřimi Drago Sukalovský. „Debaty o připojení jsou v dnešní době bezpředmětné. Proč se stát jednou z mnoha částí Brna, když můžeme být samostatnou obcí,“ podotýká.
close
info
Zdroj: DENÍK
zoom_in
Brněnský deník Rovnost pro vás vytvořil speciální téma k výročí 100 let velkého Brna.Naopak podle ekonomů má spojování obcí stále smysl. „Trend je stále takový, že se města spíše slučují. Má to výhody z hlediska administrativy i dopravní obslužnosti. Zamezíme tím velké roztříštěnosti samospráv, která je v České republice problém,“ vysvětlil ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda.
Představitelé Brna i tak zatím o rozšíření města neuvažují. „Začali jsme spolupracovat s okolními městy a obcemi díky brněnské metropolitní oblasti. Lidé z okolí přirozeně inklinují k Brnu. Chceme posílit spolupráci v oblasti dopravy, parkování a třeba cyklostezek,“ poznamenal náměstek primátorky Petr Hladík.
Podle něj nehrozí ani zmenšení Brna. „Tendence na oddělení městských částí nevidím,“ dodal.
Naposledy lidé o odtržení části Brna hlasovali před devíti lety v Dolních Heršpicích a Přízřenicích. Referendum iniciovali zástupci hnutí Svobodný jih. Většina hlasujících se sice vyslovila pro odtržení, ale hlasování jako celek nebylo závazné. Pro závaznost bylo potřeba, aby možnost odtržení zvolila většina oprávněných voličů.
O osamostatnění hovořili v roce 2014 také v Bystrci a Soběšicích, o tři roky později v Tuřanech a Líšni. Referendum ale nikde nevyhlásili.
