Takový je život většiny brněnských Romů podle studie, kterou si nechalo zpracovat romské středisko Drom. „Zjistili jsme, že mnoho Romů utratí měsíčně jednou tolik peněz, než kolik si vydělají. Orientují se výhradně na okamžitou spotřebu, proto se pak musí zadlužovat,“ uvedl ředitel sdružení Socioklub Petr Víšek.

Pracovníci této organizace oslovili kvůli průzkumu od loňského listopadu do letošního dubna kromě Romů z jiných měst i deset romských rodin z Brna. Podle Víška studie ukázala, že některé romské tradice Romy demotivují. „Úspěch je vlastně negativní záležitost. Vše je kolektivní, takže se peníze, které jednotlivec vydělá, rozdělí ostatním a on z nich nic nemá. Pak si řekne, že je blázen, když pracuje,“ prohlásil.

Průzkum, který je součástí projektu Mikrobus zaměřeného na pomoc Romům při hledání práce, také upozornil na to, že Romové příliš plýtvají jídlem. „Když vaří, tak jen na jeden den. Nesnědené jídlo vyhazují, protože zásadně nic neohřívají. Podle jejich tradice je ohřáté jídlo jedovaté,“ vysvětlil Víšek. Někteří Romové podle něj dokonce věří tomu, že v noci chodí do ledničky duchové zemřelých. Proto by třeba den staré jídlo nikdy nesnědli.

Takovou praxi potvrdila i Romka Anna Pernicová. „Jeden den třeba udělají dvacet řízků a když všechny nesní, tak je vyhodí. Druhý den pak vaří znovu,“ potvrdila žena. Ona sama se prý ale podle této tradice neřídí. „Neumí si ani nic našetřit. Někdo má třeba dvanáct tisíc na dva dny. Když je utratí, tak si půjčí a zaplatit pak musí jednou tolik. A tak je to pořád dokola,“ popsala Pernicová.

Podle koordinátorky projektu Mikrobus Svatavy Vaculové z brněnského Dromu studie ukázala, na co se mají pracovníci občanských sdružení zaměřit. „Musíme změnit své postupy. Nestačí jen Romům sehnat práci, ale pracovat s celou rodinou i poté. Jinak se jejich situace nikdy nezmění,“ uvedla Vaculová.