Díky velkému počtu těch, které se podařilo do projektu zapojit, teď odborníci mají další dílek do skládačky svých představ o šíření nakažlivých nemocí v Brně. Takzvanou žloutenku testy prokázaly u minimálně každého dvacátého člověka, který na ně kývl.

Čtěte také: Testování narkomanů: stop HIV a žloutence?

Orientační test podstoupilo 430 lidí z okolí ulic Bratislavská či Cejl. „Šlo o lidi z takzvaných vyloučených lokalit, rozhodně však nešlo o nějaké určité etnikum. Byl to průřez lidí, kteří v daném místě žijí. Prováděli jsme testy asi čtyři měsíce, především v létě. Nákaza se přitom potvrdila u zhruba šesti až sedmi procent testovaných,“ nastínil ředitel sdružení Podané ruce Jiří Libra.

Výsledné počty se podle expertů příliš neliší od obvykle udávaných počtů nakažených lidí v České republice. Na oblast mezi Brnem-sever a Brnem-střed se terénní pracovníci zaměřili především proto, že v ní je nadprůměrné procento lidí závislých na heroinu a pervitinu. Obě drogy se do těla často vpravují injekčně. Pokud si narkomani použitou jehlu mezi sebou půjčují, riziko nákazy krví přenášenými nemocemi raketově vzrůstá.

Znatelně horší bilanci než testování čtyřech stovek obyvatel problémové oblasti měla akce, při které se pracovníci Podaných rukou vysloveně zaměřili na drogově závislé na celé jižní Moravě. Nabízeli jim přitom nejen testování na hepatitidu, ale také na přítomnost viru HIV v krvi. „Od dubna, kdy jsme s projektem začali, jsme na území Jihomoravského kraje na HIV otestovali asi sto padesát lidí, kteří spadají do kolonky problémových uživatelů drog. Tedy zejména injekční uživatelé pervitinu. Orientační testy na žloutenku jsme provedli u více než tří set lidí z kraje,“ vysvětlil vedoucí nízkoprahových služeb Podaných rukou Jiří Valnoha.

Počet testovaných lidí se v případě obou typů infekcí lišil podle toho, kolik z oslovených lidí bylo ochotných na projekt přistoupit. Přesvědčit člověka závislého na tvrdých drogách o tom, že test pro něj má význam, a odběry krve a následné rozbory zorganizovat, totiž i profesionálům může zabrat několik měsíců. Rozhodnutí, zda a který z testů podstoupí, přitom zůstává na jejich klientech.

Podle Valnohy je mezi narkomany strašákem většinou spíš hepatitida a na tento odběr také kývnou častěji. Letošní výsledky testování ukázaly, že počet skutečně nakažených se pohybuje v širokém rozpětí mezi osmi až šedesáti procenty. Celkem jich bylo bezmála čtyřicet z 311.

„Počty se liší místo od místa, program od programu. Nejvyšší čísla vykazovaly programy metadonové substituce, ve kterých závislým lidem dodáváme chemickou náhražku heroinu. Menší počet nakažených lidí byl naopak v menších městech, kde jsme testování prováděli. Tedy třeba ve Znojmě a Vyškově,“ dodal Valnoha.

Mnohem vzdálenější problém je pro drogově závislé nákaza virem HIV, který způsobuje nevyléčitelné onemocnění AIDS a nezvratný kolaps obranyschopnosti těla. Podle odborníků si stejně jako většina ostatních lidí představují, že nebezpečí nákazy bylo aktuální především v osmdesátých letech, kdy se o čerstvém problému nejvíc mluvilo.

Počet HIV pozitivních přitom stoupá. A především se velmi liší v různých oblastech. Například mezi narkomany v postsovětských zemích se počet nakažených narkomanů pohybuje kolem jednoho procenta, v některých městech však smrtelnou infekci v těle nosí skoro tři čtvrtiny z nich. V České republice se počet nakažených odhaduje na pouhou desetinu procenta drogově závislých. Pracovníci Podaných rukou ale letos v kraji otestovali celkem 146 lidí. A HIV našli u tří lidí, tedy asi u dvou procent testovaných. „Potvrzuje to předpoklad, že do budoucna je třeba vytvářet místně zaměřené studie. A hledat řešení pro ohniska nákazy v dané oblasti nebo skupině lidí,“ dodal Valnoha.

Čtěte také: HIV a syfilis: nemocných v kraji prudce přibývá