„Tuto budovu nabízíme už potřetí. Tentokrát za pětašedesát milionů korun. Předtím jsme požadovali devětašedesát milionů. Investoři o ni zájem sice měli, ale nakonec u nich převládl opatrný přístup. A doufali, že v dalším kole nějaký milion slevíme," konstatoval majetkový náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil. Předpokládá, že ústav město ve třetím kole prodá. „Jeden ze zájemců už ve druhém kole složil čtyřmilionovou kauci, ale pak začal spekulovat," podotkl.

Město v současnosti nabízí patnáct budov či pozemků. Podrobnosti k nim uvádí na svém webu. Pokud bude neúspěšné při jejich prodeji, sleví i u nich. „Většinou už do druhého kola jdeme se slevou deset procent," řekl náměstek.

Přiznal, že s prodejem domů má město problémy. „Malé nemovitosti se prodávají dobře. Ale chybí zájem investorů o ty nad osm milionů," řekl Pospíšil. Brno dlouhodobě nemůže prodat například pasáž Jalta a stále mu zůstává také budova bývalých lázní v Kopečné ulici.

Pokud Brno neprodá majetek za tři čtvrtě miliardy, bude muset škrtat v rozpočtu. „Zatím ale nevíme v jakých položkách," poznamenal Pospíšil. Zdůraznil přitom, že polovinu z peněz město už má díky dříve dojednanému prodeji pozemků na Černovické terase.

Spoléhání na nejistý prodej kritizuje šéf opoziční TOP 09 Jaroslav Kacer. „Současná doba není nakloněná pro velké investice. Dalo se očekávat, že o drahé nemovitosti nebude zájem," sdělil Kacer.

Podle jednatele realitní kanceláře Mama reality Dana Mádra má město nemovitosti nabízet jinak. „Uveřejnění na stránkách magistrátu nestačí. Investoři tam nejsou zvyklí hledat nabídky. Navíc informace tam nejsou příliš přehledné. Je například složité zjistit, k čemu je možné budovy využívat," tvrdí Mádr.

Podle něj by měl magistrát oslovit realitní makléře. „Vědí nejlépe koho a jakým způsobem oslovit. Brno se bez pomoci zbaví pouze menších nemovitostí. S těmi většími si nejspíš neporadí," řekl Mádr.