Na fakultách stojí prodloužené studium od patnácti do čtyřiadvaceti tisíc za semestr. Nově by všude studenti platili od osmnácti do šestatřiceti tisíc za semestr, podle délky prodlouženého studia.

36 000korun by měli nově zaplatit studenti, co studují o tři roky déle, než je standardní doba. Déle už prodlužovat nesmí.

Studentům se to nelíbí. „Pokud se vám stane, že si vyberete školu, která vám nevyhovuje a následně nastoupíte jinam, zkomplikujete si celé studium, protože nebudete smět žádný z předmětů opakovat," řekla studentka Eva Zezulková.

To ale není cíl úpravy. „Jde nám hlavně o omezení zbytečně prodlužovaného studia," argumentovala mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.

Nejdražší studium budou mít ti, kdo si ho prodlouží o tři roky. Poslední ročník je vyjde na šestašedesát tisíc. „Poplatek se bude zvedat postupně o šest tisíc. Po třetím roce už nejde prodlužovat studium," sdělil akademický senátor Jan Skalík. Podle něj je nová úprava sociálně necitlivá.

Myslí si, že by se měly brát ohledy na jednotlivé obory. „Navrhovaná výše až šestašedesát tisíc ročně nebere v potaz rozdíly v budoucích platech absolventů," sdělil Skalík. Podle něj tak může nastat pokles přihlášek.

Podle senátora Jakuba Hrušky nemá opodstatnění ani navrhovaná částka. „Přišla s ní fakulta informatiky, aby měla ve svém stipendijním fondu dostatek peněz," prohlásil.

Že by přibylo těch, kdo kvůli vyšším poplatkům nedostudují, si studenti nemyslí. „Když už začnu, chci školu dokončit, i kdybych si za to měl zaplatit," sdělil student Ivan Kemmel.

Podle studentů je problém, že na zaplacení poplatků budou muset pracovat déle.

O změnách poplatků bude Akademický senát Masarykovy univerzity jednat až třetího října. „Částku, kterou vybereme za poplatky za studium, dáme v plné výši na stipendia," doplnila Fojtová. Nová pravidla by měla začít platit příští akademický rok.

MICHAELA ČERNÁ