Šárka i Veneria, přezdívaná Vendulka, přijaly Kačenku ve výběhu mezi sebe. Je jim za to vděčná. Měla těžký osud, z něhož ji vysvobodili až členové Ochránců hospodářských zvířat ze Svitav a odvezli ji do Loučky.

V sobotu se právě kvůli Kačence změnilo tradiční Mikulášské ejchuchů na charitativní akci. „Poprvé jsme vybírali vstupné, abychom měli peníze na veterinární péči. Klisna trpí silnou artritidou a léky jsou drahé. Vybrali jsme skoro tři a půl tisíce korun. Vstupenky si dokonce koupili i důchodci,“ svěřuje se majitelka ranče Jana Prokopová.

Stará klisna Kačenka kdysi stahovala v lesích dřevo. Klády ji bouchaly do zadních nohou, dodnes je má oteklé. Praví koňáci říkají, že ani trénink na překážkový dostih Velkou pardubickou se s koňskou dřinou ve strmých lesních kopcích nedá srovnat. „Koně dřou jak na galejích a když se o ně chovatel dobře nestará, zvířata většinou špatně končí,“ vysvětluje Radek Novotný, který s koňmi v lese dlouho pracoval.

Před dvěma lety na zubožený stav Kačenky upozornili lidé. Byla pohublá, špinavá, zanedbaná. Na doporučení ji ochránci zvířat odvezli do útulku v Topolanech, ale tam snad byla ještě v horších podmínkách než předtím. „Na několika místech na těle měla odumřelou kůži. Zřejmě ji dlouho nikdo nečistil. Stála ve výkalech, před sebou místo vody jen prázdný kbelík. Kopyta měla přerostlá,“ upozorňují ochránci ze Svitav.

Dcera Jany Prokopové, Zuzana, jim letos v září nabídla pomoc. „My se o ni na ranči postaráme. Svěřte nám ji,“ navrhla ochráncům. A tak se Kačenka přestěhovala do Předklášteří. Přijela zubožená, do optimální váhy osmi set kilogramů ji stále schází tři metráky. „I když ji dáváme hodně sena a granulí, její organismus si zvykl na minimální příjem potravy a proto přibírá jen velmi pomalu,“ vypráví Jana Prokopová.

Perné chvíle ale s Kačenkou zažili, když se kvůli artritidě nemohla dvakrát postavit na všechny čtyři nohy. Jednou ji zvedalo pět hodin šest mužů, podruhé už přijeli na pomoc hasiči z Tišnova.

„Normální box ji byl malý a tak nám pomohl jeden místní nadšenec, Jiří Jedlička, a postavil ji za třicet tisíc korun prostorný venkovní box. Veterinář Viktor Dvořák ji zase týden léčil zdarma. My ji tady na Loučce máme prostě všichni rádi,“ chválí Kačenčiny spoluzachránce chovatelka.

Za svůj život už poznala desítky koní, ale o Kačence říká, že ji připadá jako kůň, který se smířil se svým osudem. „Přijala svůj úděl. Ale apatická k životu určitě není. Zrovna nedávno mě na procházce táhla jako větší dítě malou hračku. I tak projevuje kůň radost ze života,“ rozloučila se.