Když člověk ve vodě prochladne a přestane reagovat, pytle už se chytit nedokáže. „Nejrychlejší možnost je, aby pro něho hasič uvázaný na laně prakticky došel. Je to pro něj ale i nejnebezpečnější, dělá se to v krajních případech," dodal Ficek.

Aby se k tonoucímu mohla záchrana dostat a nepropadnout se, musí hasiči i improvizovat. „Máme k tomu speciální nafukovací látku, ale používáme třeba i žebříky, nebo nosítka, abychom rozložili váhu a neprobořili se. Sekerami si potom pomáháme pohybovat se po ledě," popsal zachraňování mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Takový pohyb je pro hasiče ale velmi vyčerpávající. „Zvlášť když led hodně klouže, je člověk brzo unavený. Kdyby takhle museli jít třeba padesát metrů, dorazili by k tonoucímu jen s vypětím všech sil," přiblížil Ficek.

Nejtěžší je potom pohyb po rozbředlém ledu například na jaře. „V takovém případě se k topícímu se člověku můžeme dostat třeba i za několik minut. Chvíli se totiž propadáte, potom jdete zase po ledu a zase se propadnete. Je to vyčerpávající," konstatoval Mikoška.

Člověk, pod kterým se led propadne, tak dlouho ale často nevydrží. „V tomto případě situaci komplikuje i tonutí a okamžitý šok z ledové vody. Člověku se právě z šoku může i okamžitě zastavit krevní oběh. Častěji ale dochází k jeho postupnému podchlazení, které vede k srdeční zástavě," uvedla mluvčí krajských záchranářů Barbora Zuchová.

Případy, kdy by pod lidmi nevydržel led, jsou ovšem pouze ojedinělé. Brněnští strážníci, kteří tloušťku ledu pravidelně měří, varují, že se právě na přehradě objevily vzduchové kapsy, ve kterých je led velmi tenký, a může vést k tragédiím.

Na výcviku, který začal už v pondělí, se ve středu vystřídalo asi pětačtyřicet lidí. Celkově už v těchto dnech trénovalo více než sto hasičů.

Čtěte také: Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar
Čtěte také: Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně