Vážení čtenáři, hlasujte v pravidelné anketě v pravém sloupci. Konečné výsledky ankety, která skončí ve středu ve 20:00, najdete ve čtvrtečním vydání jihomoravských deníků Rovnost.

Mnozí z nich jsou ochotní dát ruku do ohně za to, že školáci mají s mluvením stále větší problémy. A odborníci z řad logopedů jim dávají za pravdu.

Jaké je potýkat se u dítěte s vadou řeči ví dobře i matka osmiletého Adama z Břeclavi. „Syn se zkrátka nerozpovídal. Moc se mu do mluvení nechtělo. I když měl už čtyři roky, cizí lidé mu vůbec nerozuměli,“ potvrdila žena.

Své jméno uvést nechtěla, mluvit o synových těžkostech jí není příjemné. První signál odborníka, že něco s Adamovou řečí není v pořádku, rodina dostala před jeho nástupem do školky na vyšetření u lékařky. „U zápisu do první třídy kvůli horší řeči doporučili s nástupem rok počkat. Teď je synovi osm let a pořád mu mluvení moc nejde,“ povzdechla si matka.

Podle Dvořáčkové problémy s vyjadřováním u dětí ve vyšších ročnících nejsou žádnou výjimkou. „Stává se, že musím k dítěti, které už navštěvuje třetí třídu, přijít blíž a požádat ho o zopakování věty. Prostě mu vůbec nerozumím,“ poznamenala pedagožka, která dřív pracovala pro školní logopedickou poradnu.

Školáků, které trápí vážné poruchy vyjadřování, je podle ní stále víc. Její slova potvrzují i čísla. Statistiky za minulý rok sice ještě nejsou sečtené, jen předloni ale služby specialistů na poruchy řeči využilo víc než osmadvacet tisíc dětí do osmnácti let v Jihomoravském kraji.

Daň za život

Počet lidí v evidenci logopedických ambulancí navíc stále stoupá. Důvod? Jednoznačné vysvětlení podle odborníků neexistuje. „Zčásti je to například tím, že důraz na přirozený rozvoj řečových schopností v rodině je mnohem slabší než býval. Rodiče tráví s dětmi míň času a méně s nimi mluví. Podobně je to i v mnohých školkách, o generaci nazpět se na vyjadřování předškoláků dbalo víc,“ poznamenala logopedka z Bílovic nad Svitavou na Brněnsku Hana Slaná.

Počet dětí s vadami řeči ale stoupá i v návaznosti na rostoucí počet novorozenců, které se lékařům podařilo zachránit navzdory jejich předčasnému příchodu na svět. Poruchy, se kterými se děti později potýkají, jsou i kvůli tomu podle logopedů závažnější než dříve. Vůbec nejčastěji děti trápí opožděný vývoj řeči a porucha zvaná dyslálie, při které nedokáží správně říct některé hlásky.

#nahled|https://g.denik.cz/50/14/infografika_logopedie_vada_rec_denik_flash_big.jpg|https://g.denik.cz/50/14/infografika_logopedie_vada_rec.jpg|Kolik lidí na jižní Moravě se léčí s vadou řeči.#

Problémové hlásky

Typické jsou například problémy s výslovností R, Ř a S. Ještě před deseti lety průměrný návštěvník dětské logopedie bojoval se dvěma až třemi hláskami, které se mu nedařilo správně vyslovit. „Teď už je běžné, že dítě neumí vyslovit i šest až devět hlásek,“ upozornila logopedka brněnského Speciálně pedagogického centra ve Veslařské ulici Soňa Nečesánková.

Jako koordinátorka logopedické péče kraje se loni pustila do mapování služeb, které jih Moravy školákům s poruchou řeči nabízí. A má pro ně dobrou zprávu, ve srovnání s okolními regiony je na tom kraj podle ní výborně. „Dobré podmínky má samozřejmě hlavně Brno. Téměř každá mateřinka i základní škola tam má pedagoga s vysokoškolským vzděláním logopedického směru. Rodiče si dokonce logopeda mohou vybrat. Kvůli tomu se ale bohužel stává, že s dítětem obejdou i čtyři specialisty do roka,“ poznamenala Nečesánková.

Horší situace je podle ní například na Tišnovsku či Mikulovsku. „Na druhou stranu, pokud situaci srovnám například s Vysočinou, jsme na tom opravdu dobře,“ dodala Nečesánková.

Čtěte více v jihomoravských denících Rovnost.

LUCIE HRABCOVÁ
ZPRAVODAJOVÉ ROVNOSTI