Roli průvodkyně si vyzkoušela už třikrát. Na všech prohlídkách zatím měla plno.

Trasu začíná u nákupní galerie Vaňkovka, další zastávka je v podchodu pod hlavním nádražím. „U každého místa vyprávím, co jsem tam zažila. V Myší díře jsem třeba několikrát celou noc nespala a hlídala, aby nás někdo nenapadl," vzpomíná žena, která si nepřeje uvádět svoje celé jméno.

Od jiných bezdomovců ji podle ní odlišuje pozitivní přístup k životu. „Většina z nich svaluje vinu na stát. Obhajují si tím pití alkoholu. Já ale vím, že si za svou situaci můžu sama. Alkohol bytostně nesnáším," zdůrazňuje žena.

Návštěvníky prohlídek zatím nejvíc zajímaly praktické záležitosti života na ulici. Třeba kde se mohou lidé bez domova vysprchovat nebo kde sehnat jídlo.

Stát se průvodkyní byl Janin sen už dřív. Nabídku dvou studentek Masarykovy univerzity, které za projektem stojí, proto uvítala. „Když byla dcera malá, dokonce jsem začala chodit do kurzu. Navíc mě vždycky bavily cizí jazyky. Studium jsem ale z rodinných důvodů musela přerušit. Tak si kariéru budu budovat až teď na stará kolena," vtipkuje.

Z úspěchu prohlídek je nadšená. Vydělané peníze jí pomůžou splatit dluhy. „Díky nim teď můžu chodit třeba do knihovny," těší se devětatřicetiletá Jana.