„Průměr u tak nerovnoměrných dat, jako je mzda, není příliš výstižný,“ vysvětluje ekonom Lukáš Buřík z Finance.cz. „Průměrnou měsíční mzdu totiž statistici počítají tak, že sečtou hrubé mzdy všech lidí v kraji a vydělí je počtem zaměstnanců,“ doplnila pracovnice jihomoravské pobočky statistického úřadu Iveta Konečná. Statistika po krajích je zároveň nejpodrobnějším údajem o průměrných výdělcích.

Průměr má ale jednu nevýhodu. Jsou do něj zahrnuti jak zaměstnanci v nejnižších platových třídách, tak vysocí manažeři. Vysoké platy manažerů a ředitelů firem, které se na jižní Moravě pohybují kolem osmdesáti tisíc korun, pak průměr výrazně zkreslují. „Naopak u profesí, kde se po lidech nechce žádná kvalifikace, platy nepřesahují minimální mzdu. A ta je osm tisíc korun,“ řekla Ivana Ondráková z odboru trhu práce Úřadu práce Brno-město. Lidé zaměstnaní v této kategorii naopak průměrnou mzdu vracejí blíže do reality.

„Daleko vyšší vypovídací schopnost má takzvaný medián. Je to totiž údaj, který se nachází přímo uprostřed vzestupně uspořádané řady. To znamená, že polovina lidí bere méně, a druhá polovina více,“ popsal Buřík. Proto je obvykle mnohem nižší než průměr. Pro Jihomoravský kraj je to něco málo přes dvacet tisíc korun.

Velkou šanci dosáhnout průměru mají v kraji ty profese, jejichž poptávka převyšuje nabídku. „V oblasti informačních technologií nebo bankovnictví je lidí nedostatek. Zaměstnavatelé tak o uchazeče bojují a chtějí je nalákat na vyšší plat,“ uvedla Ondráková. Lidé z převážně technických profesí jsou naopak v kraji nedostatkovým zbožím.

Na venkově stačí i minimální mzda

Ona vydělává těsně nad minimální mzdu, on má na výplatní pásce několikanásobně víc. Mezi jejich výdělkem je propastný rozdíl. Ani jeden z nich si ale nestěžuje a s penězi vyjdou oba tak akorát. Jindřiška Casourková totiž bydlí v Bílovicích nad Svitavou v okrese Brno-venkov, kdežto Tomáš Gracias má trvalé bydliště v centru Brna.

„Nejvíce peněz jde vždy na náklady spojené s bydlením. Nájemné je u nás asi třetinové ve srovnání s Brnem. Za vodu neplatíme nic, máme totiž studnu. Takže jediný větší výdaj je elektřina,“ popisuje Casourková. Podle ní by na nákladech však ještě mohla ušetřit. „Kdybychom například topili dřevem, ušetřili bychom další peníze, protože dřevo bychom dostali téměř zdarma,“ myslí si Casourková.

Do práce sice dojíždí do centra Brna, domů do Bílovic nad Svitavou však jede asi stejně dlouho jako její kolegyně z brněnského Bystrce. „Navíc k nám jezdí autobusy a vlaky integrovaného dopravního systému, takže mi stačí předplatní jízdenka na dvě zóny, stejně jako kolegyním,“ pochvaluje si Casourková. Ta pracuje jako administrativní pracovnice.

To ve městě by se svým platem nevystačila. „Nájem v Brně je hodně vysoký, se svým platem jsem však měl nárok na hypotéku, a tak jsem ji využil. Spousta peněz sice zůstává bance, ale i tak si splácím svoje bydlení,“ odůvodňuje rozhodnutí zadlužit se i na několik desítek let Gracias. „Musím ale říct, že každý měsíc platím za hypotéku skoro průměrný příjem. Další asi čtyři tisíce korun dělá inkaso,“ sčítá výdaje Gracias.

Ačkoliv muž, který je zaměstnán jako IT manažer, vydělává více než průměrný Brňan, peníze mu podle jeho slov doslova mizí před očima. „Vybavuji byt a nábytek je hodně drahá záležitost. Takže i s nadprůměrným platem jsem zadlužený,“ dodává Gracias. I bydlení na venkově má ale své minusy. Jedním z nich je takzvaná občanská vybavenost. „Je pravda, že pošta nebo obchody jsou zde otevřené do pěti hodin. A to já zrovna končím v práci,“ smutně dodává Casourková. Nákup si tedy oba domů vozí z městských supermarketů.

Kolik berou na jižní Moravě (v Kč):
Zákonodárci - 36 069
Vědečtí pracovníci - 26 011
Techničtí pracovníci - 23 451
Administrativní pracovníci - 17 314
Zemědělci - 15 074
Nekvalifikovaní pracovníci - 12 119