U tří stolů v jedné místnosti sedí osm lidí. Vidí se poprvé v životě a spojuje je jediné: zaplatili si tříchodovou večeři v první brněnské bytové restauraci Debut. V prvorepublikovém domě v centru Brna ji minulý čtvrtek otevřeli dva nadšení amatérští kuchaři, povoláním reklamní grafik a počítačový programátor. Oba v ní vaří i obsluhují.

Jídlo a jeho příprava je koníčkem obou mladých mužů. „U nás doma vaří hlavně muži. Oba jsme navíc zběhlí v pořádání večírků. Na otevření Debutu jsme začali pracovat asi před třemi měsíci," vypráví Vladimír Kokolia, zatímco na sporáku zahušťuje rukolový krém. Když přicházejí první hosté, vítá je u dveří jeho kolega Josef Skládanka. „Než začneme servírovat, klidně si sedněte k nám," zve hosty na pohovku v kuchyni a odchází prostřít.

Zatím strohé

Vybavení jídelny v prostorném pokoji je strohé. Na stěnách visí velké obrazy Kokoliova otce, v rohu leží dřevěné europalety natřené na šedo. „Tady ještě bude taková velká pohovka ze sedacích pytlů, které si necháváme šít," ukazuje Skládanka.

S blížící se sedmou hodinou zasedají ke stolům všichni hosté. „Chcete někdo víno?" ptá se jeden z hostů Milan Sodoma. Po nadšených souhlasech se prolamují první ledy a zdá se, že se pokoj vyhne obávanému tichu.

Skládanka s Kokoliou přináší první chod, ztracené vejce s domácí bagetou. Pak je čeká polévka: rukolový krém se špenátem a krutony. Z kuchyně se mezitím line vůně dopékajícího se roastbeefu s česnekovou majonézou a baby špenátem. Skládanka pak najednou odbíhá z bytu. „Kam vám zmizel kolega?" ptá se od vedlejšího stolu Eva Gerych, která přišla s manželem Janem. „On tu byl jen na skok. Máme totiž premiéru, tak jsme tu chtěli být oba. Příště už bude vždycky vařit jen jeden z nás," vysvětluje Kokolia hostům, kteří dojedli. A nešetří chválou. „Já už Vladimírovu kuchyni znám, ale i tak musím říct, že tohle se mu opravdu povedlo," říká například Jakub Kapušňák.

Jakmile odnese talíře, přisedá si Kokolia k hostům. „Nespojíme ty stoly dohromady?" navrhnou Gerychovi. Za chvíli už všichni sedí pohromadě. Kokolia dolije víno do karaf a začíná sbírat pochvaly i podněty. „Já bych si teda ještě dala dezert," konstatuje mladá žena. Kokolia se nejprve brání, ale když s Evou souhlasí i ostatní návštěvníci,slibuje, že nápad s kolegou zváží.

Zpět do kuchyně

Večírek se přesouvá na kuchyňskou pohovku. To už si všichni tykají a vypráví, kde pracují, kam chodí cvičit a jak se o Debutu dozvěděli. „Viděl jsem to na facebooku, tak jsem nám hned zarezervoval stůl," říká Gerych a zbytek hostů přikyvuje. Kdo Kokoliu neznal osobně, ten se o Debutu dozvěděl ze sociální sítě.

Někteří si odchází zakouřit před dům, jiní se nabízí, že pomůžou s nádobím. Z kouřové přestávky se další host Jiří Vicherek vrací se dvěma lahvemi vína. „Skočil jsem si pro ně domů, když jsem viděl, že nám tady už došlo," prohlásí. Nikdo nic nenamítá. „Normálně bych chtěl končit dřív, ale dnes asi uděláme výjimku, když je ta premiéra," komentuje to Kokolia a zdá se, že je spokojen.

Odhaluje také své plány do budoucna. „Můj prastrýc vařil prezidentům v Bílém domě. Vydal kuchařku s recepty, které vařil prezidentským rodinám. Rádi bychom proto někdy uspořádali taková tematická menu," vypráví zapáleně a na očích mu je vidět, že se na další setkání těší. A je to vidět i na hostech, kteří po půlnoci odcházejí domů.

TOMÁŠ KREMR