Pouliční boje neonacistů s policií, honičky v centru města a několik zraněných lidí. Tak vypadaly oslavy Prvního máje v Brně před dvěma lety. Po roční pauze se letos radikální pravice vrací do Brna. Prvomájový průvod totiž na brněnské radnici nahlásila extremistická Dělnická strana, jejíž zrušení má zítra v Brně projednávat Nejvyšší správní soud. Podle odborníků by se k Dělnické straně mohli připojit právě i neonacisté, jejichž prvomájový pochod v roce 2007 policisté rozehnali.

Brněnskému deníku Rovnost se podařilo zjistit, že letošní prvomájový pochod na radnici Brno­střed nahlásil bývalý sládkovec a člen Dělnické strany Pavel Procházka spolu s Lukášem Levayem. „Ano, Procházka je členem naší strany. Průvod se uskuteční podobně jako minulý rok v Praze, nejdříve tedy politický mítink a pak pochod ulicemi,“ uvedl předseda Dělnické strany Tomáš Vandas. Ještě minulý týden přitom tvrdil, že Dělnická strana žádnou prvomájovou akci v Brně neplánuje.

Prvního května tak může být v Brně skutečně rušno. Pořadatel nahlásil účast zhruba tisícovky lidí, kteří mezi jedenáctou hodinou dopoledne a šestou hodinou večer plánují pochod z náměstí Svobody přes Masarykovu ulici, hlavní nádraží do Rašínovy ulice.

Podle dlouhodobých pozorování odborníků je Dělnická strana napojená na neonacistická uskupení, jejichž členové by se mohli zúčastnit i prvomájového průvodu. „Ze zkušenosti loňského průvodu v Praze lze očekávat, že se do Brna sjedou také příznivci neonacistických Autonomních nacionalistů i Národního odporu,“ odhaduje odborník na extremismus Miroslav Mareš.

Ten jako soudní znalec na extremismus před dvěma lety doporučil brněnské policii, aby chystanou demonstraci Národního odporu ukončila. Na zatlačení neonacistů musela pak policie použít dělbuchy a vodní děla. Při akci bylo zraněno několik lidí. Za prvomájový pochod v roce 2007 soud loni v listopadu poslal do vězení pět neonacistů. Nejtvrdší, dvouletý trest si odnesl Tomáš Pliska, který pochod organizoval, dva extremisté dostali podmínku.

Starosta městské části Brno­střed Libor Šťástka s letošní účastí radikálů počítá. „Indicie naznačují, že by se neonacisté měli do Brna po dvou letech vrátit. Všichni víme, že za oznámením prvomájové demonstrace stojí právě oni,“ uvedl Šťástka.

Radnice Brno­střed podle něj tak už chystá schůzky s policií, aby se na letošní prvomájové demonstrace připravily. A ve střehu budou také brněnští strážníci. „Průvod budeme monitorovat ve spolupráci s republikovými policisty. Je ale ještě předčasné to upřesňovat. Vše bude jasné až několik dnů před demonstrací,“ uvedla mluvčí strážníků Denisa Kapitančiková.

Podle odborníků je dříve utajované propojení Dělnické strany s neonacistickými hnutími zjevné. „Lidé z neonacistického hnutí Autonomní nacionalisté kandidovali za Dělnickou stranu v krajských volbách,“ říká Ondřej Cakl ze sdružení Tolerance a občanská společnost.

Propojení neonacistů s Dělnickou stranou je podle něj dobře viditelné i v souvislosti s událostmi v litvínovském Janově. „Dělnická strana v Janově udělala demonstraci na náměstí a násilí, které pak následovalo, nechali na Autonomních nacionalistech. Ti pak za násilí nesli zodpovědnost,“ tvrdí Cakl.

První máj chtějí v Brně slavit také komunisté. Ti na radnici nahlásili Setkání občanů města Brna s kandidáty do Evropského parlamentu od devíti ráno až do poledních dvanácti hodin na Moravském náměstí. „Doufáme, že si policie s případnými výtržnostmi pravicových extremistů poradí a ke kolizi s naším mítinkem nedojde,“ uvedl Pavel Březa z KSČM.

První máj, dříve jen dělnický svátek levice, začali slavit také stoupenci extrémní pravice jako Svátek národní práce podle říšského zákoníku z roku 1933.