Padesátiletý prokurista Pavel Drexler šel patnáctého srpna 1939 do kavárny Esplanade v Rooseveltově ulici. Byl to zcela běžný den, v kavárně kromě něj mnoho dalších lidí. Jenže kavárny se v té době už stávaly nebezpečnými místy. „Brněnské ulice zažily na jaře a v létě roku 1939 řadu fašistických provokací. Uniformovaní příslušníci českých fašistických gard společně s nacisty přepadali chodce a organizovali protižidovské výtržnosti. Ozbrojeni obušky a klacky vnikali do kaváren a jiných veřejných podniků, vyháněli odtud židovské hosty a surově je tloukli," popsala na stránkách Internetové encyklopedie dějin Brna archivářka Markéta Jančíková.

Úterý patnáctého srpna se terčem násilníků stala kavárna Esplanade, kde se právě nacházel i Drexler. „V kavárně řádila stovka fašistických výtržníků," připomněla Jančíková.

Dvanáct lidí skončilo s vážnými zraněními v nemocnicích. Drexler mezi nimi nebyl. Zemřel na ulici před kavárnou.

Komu položí Kameny zmizelých v Brně 

Felix Schlesinger (1941-1942): Bratislavská 61, neděle 9.00 hod.
Pavel Drexler (1889-1939): Botanická 12, 10.10 hod.
Rosa Wacklerová (1847-1942): Mlýnská 33, 11.30 hod.

Jeho smrt popsal tehdejší redaktor Lidových novin Bedřich Golombek. „Z kavárny vyběhl starší šedovlasý Žid. Měl růžovou košili, byl bez kabátu, za ním vlály bílé šle, kalhoty měl vpředu rozepnuté a držel je sevřenou rukou, aby nespadly. Když vyběhl, propukl špalír v jásot a ti lidé, na pohled zcela slušní, zcela civilizovaní, se kterými byste za normálních dob byli bez ostychu mluvili, se rozpřahovali a dávali tomu starému muži celou silou pěstmi nebo dlaněmi mohutné zátylce nebo ho kopali. Běžel tou ulicí a ze všech stran se sypaly na něho rány. Nehlesl, ale najednou se svalil. Nevydal hlásky a byl mrtvý," napsal novinář.

Drexlera bude od neděle připomínat v Brně jeden z tří nově položených Kamenů zmizelých. „Položíme jej na adrese Botanická 12 v deset hodin deset minut ráno. Další Kámen věnujeme Rose Wacklerové, patrně nejstarší obyvatelce Brna, které bylo pětadevadesát let, když zemřela v Terezíně. A třetí nejmladší brněnské oběti holocaustu. Felix Schlesinger se narodil židovským rodičům ještě v Brně, ale záhy po narození putoval on i jeho rodiče do transportu smrti," uvedl iniciátor pokládání takzvaných stolpersteinů v Brně Michal Doležel, starosta Sokola Brno I.

Výběr lidí, kterým je nová série kamenů věnovaná, má podle něj symbolický význam. „První, nejmladší i nejstarší obětí holokaustu chci ukázat, jak se nacistická ideologie neštítila vůbec ničeho při uplatňování protižidovských tendencí. Větší důkaz než vražda téměř stoleté osoby na jedné straně a ani ne ročního dítěte na straně druhé, snad nemůže být." vysvětlil Doležel.