První mešita v zemi slaví desáté narozeniny

Ještě před čtrnácti lety se první brněnští muslimové scházeli ve sklepě a svítili si při modlitbách svíčkami. Svatostánek, který se rozhodli postavit, byl tenkrát první v České republice. Jeho zrod provázela řada nesouhlasných reakcí.

„Chceme lidi seznámit s tím, co je islám a kdo jsou muslimové. Na náměstí budou proto také dvě výstavy. Poznejte islám a Žena v islámu,“ přibližuje den islámu na náměstí Svobody předseda muslimské obce v Brně Muneeb Hassan Alrawi. Kromě růží rozdají muslimové také letáky, brožurky a dárky pro děti.

V Brně podle Alrawiho žije kolem sedmi set muslimů. Většina z nich je přistěhovalců ze zemí Perského zálivu či muslimů ze západních zemí jako Velká Británie. Až dvě stovky brněnských muslimů mohou být však české národnosti. „Když jsme zakládali muslimskou obec, bylo v České republice pět až deset českých muslimů. Teď se počítají na stovky,“ odhaduje Alrawi. Celkově v republice žije zhruba patnáct tisíc muslimů.

Zástupci města i znalci náboženských tradic si myslí, že dosavadní soužití muslimů s obyvateli Brna je bezproblémové. „Deset let bez konfliktů a napětí je signálem toho, že Brno je tolerantní město,“ soudí náměstek primátora Daniel Rychnovský.

Podobný názor má i religionista z Masarykovy univerzity Dušan Lužný. „Ukázalo se, že počáteční obavy byly neoprávněné a že mešita není nástroj masového obracení na víru ani centrum terorismu,“ tvrdí Lužný. Pro stovky muslimů je dosavadní mešita v ulici Vídeňské nevyhovující. „Tenkrát jsme počítali s desítkami věřících. Teď na páteční bohoslužby chodí až sto čtyřicet muslimů, kteří se mačkají,“ uvedla Soňa Nemšáková, která se k islámu dostala přes kurzy arabštiny pořádané brněnskou mešitou.

Právě z kapacitních důvodů se brněnští muslimové poohlížejí po místě pro stavbu nové mešity. Ta by podle Alrawiho mohla mít i minaret. „Záleží na místě, sám bych minaret přivítal. Přinesl by do města něco nového,“ myslí si Alrawi. V muslimských zemích svolává z minaretu pětkrát denně k modlitbám hlas muezzina. V Brně by štíhlá věž sloužila spíš jako zajímavý architektonický prvek. Zpěvného svolávání v arabštině se podle Alrawiho Brňané nemusí obávat.

„Ne všechny mešity musí mít minaret, i když mešity s minarety stojí všude v Evropě. Osobně bych ale vítal, kdyby v Brně vyrostlo více staveb různých náboženských tradic,“ říká Lužný. Ne všichni se k potřebám mladé náboženské obce staví takto vstřícně. „Jedna mešita v Brně bohatě stačí. V arabských zemích také nejsou povoleny křesťanské kostely,“ vyjádřil se před časem šéf brněnských lidovců Jan Holík.

Svůj nesouhlas s budováním další mešity vyjádřila i Národní strana. Ta nesouhlasí navíc s tím, že by v České republice muslimové měli vůbec žít. „Nejdříve do země přijde deset hodných, pak pomatení imámové a nakonec šílenci s bombami na břichu,“ myslí si Sedláček.

Podle Alrawiho chce naopak Islámská nadace v Brně odbourávat předsudky. „Chceme zprostředkovat poznání, otevírat lidem oči a vést diskuse,“uzavírá Alrawi. Na dnešní oslavy navazují od pátého do osmého července dny otevřených dveří v brněnské mešitě.

Čtěte komentář předsedy Islámské nadace v Brně Muneeba Hassana Alrawi: Deset let brněnské mešity