Nespokojenost Brna vyvolalo rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který letos na konci května zrušil část brněnského územního plánu, v němž byla silnice R43 zakreslena. „Brno podá proti tomuto rozhodnutí oba typy stížnosti, které umožňuje ústava,“ uvedl brněnský primátor Roman Onderka.

K prvnímu typu stížnosti stačil pouze souhlas Rady města a primátor ji podepíše už v úterý. Kvůli druhé stížnosti se pak sejdou brněnští zastupitelé na mimořádném zasedání v pondělí 9. srpna.

Zasedání je přitom naplánováno na poslední den, kdy je stížnost možné podat. Zákonná šedesátidenní lhůta pro odvolání proti verdiktu Nejvyššího správního soudu totiž uplyne právě 9. srpna. „Vzhledem k množství práce, kterou museli na stížnostech odvést právníci, nebylo možné vyřešit situaci jinak, než mimořádným zasedáním zastupitelstva až v tento termín,“ uvedl primátor.

Silnice R43 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nyní zaměstnává i Jihomoravský kraj. Ten totiž o podání stížnosti také uvažuje. „V souvislosti se zpochybněným územním plánem stále zvažujeme všechny právní možnosti,“ řekl jihomoravský hejtman Michal Hašek.

Potíže s částí brněnského územního plánu týkající se R43 vznikly kvůli tomu, že silnici nezohledňuje nadřazený krajský plán rozvoje. A rychlostní silnice jako stavba, která přesahuje místní poměry, právě toto zakotvení v nadřazeném plánu vyžaduje. Potřebné zásady přitom kraj odsouhlasí nejdříve v půlce příštího roku. Rychlostí silnice a spory kolem ní tak mohou nyní zkomplikovat a prodloužit i projednávání nového územního plánu Brna.

Čtěte také: Brno dalo ústavní stížnost. Kvůli R43