Plánovaná rychlostní silnice R43 z Brna na Moravskou Třebovou povede podle plánů přes brněnskou městskou část Bystrc pod zemí. Ani dlouhý tunel však nedokázal místní odpůrce stavby přesvědčit. Naopak se objevují noví, poslední vlna protestů se vzedmula v Černého ulici. Právě tam má totiž tunel ústit.

„Ústí tunelů je naplánované přímo u bytových domů kde bydlí spousta lidí. Tunel tak nemá smysl,“ rozčiloval se jeden z obyvatel Černého ulice Jan Jašek. Ten upozornil, že výjezd z tunelu neúměrně poškodí životní prostředí v okolí jeho domova. „Všechny zplodiny se vyhrnou právě na domy v bezprostřední blízkosti tunelu. Navíc nás postihne velká hlučnost frekventované dálnice,“ upozornil Jašek.

Plánované protihlukové stěny podle Jaška pomohou jen bytům v nejnižších patrech domu. „Hluk se šíří nahoru a stěny ochrání tak maximálně první čtyři patra. Zbytek majitelů bytů má smůlu,“ povzdechl si.

Dodal, že se v Černého ulici nejen zhorší kvalita života, ale kvůli tunelu klesne i cena bytů. „Ty jsme museli náročně rekonstruovat, nástavby na domech byly také drahé. A hlučná silnice tyto investice úplně znehodnotí,“ řekl Jašek.

Problém v případě postavení tunelu podle současných plánů vidí také starosta městské části Bystrc Svatopluk Beneš. „Souhlasím s tím, že tunel je nedořešený. Vyústění tunelu uprostřed není dobré. Navrhujeme stavitelům z Ředitelství silnic a dálnic, aby tunel protáhli asi o sto metrů dál směrem ke Kohoutovicím,“ řekl Beneš.

Přestože zastupitelé městské části už několikrát odhlasovali svůj nesouhlas s vedením R43 skrze hustě obydlenou zástavbu svého sídliště, podle starosty Beneše je plán ukrýt silnici pod zem přijatelný. „Návrh projektu, kdy je trasa přes Bystrc zakryta a nad ní park, není špatný. Je ale nutné, aby se tunel neodvětrával od vjezdního portálu, ale po částech svislými komíny v přesně určených úsecích,“ upozornil starosta.

Zároveň řekl, že pokud projde návrh na prodloužení tunelu o sto metrů, nemusí se místní obávat ani hromadění zplodin v inverzní oblasti u Černého ulice. „Pokud navíc bude zakrytý i most pod přehradní hrází, nevidím další důvody k protestům,“ nastínil starosta Beneš projekt, na nějž je městská část ochotna přistoupit.

Mnohem méně vstřícní k plánu vést R43 přes Bystrc v jakékoliv podobě jsou lidé z občanského sdružení Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim-Troubsko. „R 43 nepatří do Brna. Nechceme zavlékání tranzitní dopravy doprostřed města. Se stejným požadavkem vystoupíme také na veřejném projednávání nových zásad územního rozvoje kraje,“ zdůraznila předsedkyně sdružení a zastupitelka za bystrcké Zelené Jana Pálková.

Podle ní je nejvhodnější vedení R43 více na západ takzvanou Boskovickou brázdou a postavení obchvatu Brna. „Jako druhému největšímu městu republiky nám zatím chybí,“ řekla Pálková.

Podle náměstkyně jihomoravského hejtmana pro dopravu Anny Procházkové je přání Bystrckých nereálné. „Několika průzkumy se dokázalo, že varianta v Boskovické brázdě je dopravně méně výhodná,“ upozornila.

Dodala, že se ale lidé nemusí bát zhoršení životního prostředí. „V Bystrci se s vedením dálnice počítalo už při stavbě sídliště. Jsou tam tedy ochranná pásma, pokud by to mělo někomu zhoršit životní prostředí, určitě se k tomu vyjádří hygienici při projednávání zásad územního rozvoje a zjednáme nápravu,“ uvedla náměstkyně. Od­hadnout, kdy stavba silnice začne, se ale neodvážila.

Silničáři z Ředitelství silnic a dálnic, které bude v Bystrci stavět, se k problému nevyjádřili. Po dva dny nebyli jeho zástupci k zastižení a do uzávěrky tohoto vydání Rovnosti nepřišla ani odpověď na emailový dotaz.