„Byl renesanční osobnost. Věnoval se nejen rabínské činnosti, ale byl také básník a vášnivý amatérský vědec," uvedl architekt a historik Jaroslav Klenovský.

Největší vášní brněnského rabína byly ovšem přírodní vědy, především botanika a ornitologie, tedy nauka o ptácích. Jeho vědecké práce z této oblasti jej ve své době řadily k významným evropským ornitologům.

Podle historika Klenovského si Placzek dokonce dopisoval o evoluční teorii s Charlesem Darwinem. „Žádné bližší informace o jejich korespondenci bohužel nemáme," konstatoval.

Velmi blízkým přítelem Barucha Placzka byl opat brněnského augustiniánského kláštera Johann Gregor Mendel, který je známý především jako zakladatel moderní genetiky. Rabín se o Mendelovy objevy velmi zajímal a sám se věnoval botanickým pokusům. Po smrti svého přítele dokonce na jeho práci navázal.

Placzek studoval mimo jiné v Brně a Vídni, krátce i v Lipsku. Když v roce 1860 vyhlásili konkurz na brněnského rabína, talentovaný Žid místo získal. Vrátil se do Brna, kde zůstal až do své smrti.

Sbírky básní? Pod pseudonymem

Svým působením v jihomoravské metropoli významně ovlivnil život v brněnské židovské obci. Židovským dětem se dostalo lepšího základního i náboženského vzdělání ve vlastní obecné škole. Zasloužil se také o vybudování druhé brněnské synagogy na Ponávce.

„Byl známý svými projevy a smutečními řečmi. Pod pseudonymem Benno Plannek vydal několik sbírek lyrických básní," dodal k Placzkově všestrannosti Klenovský.

V roce 1884 Placzek vystřídal svého otce ve funkci moravského zemského rabína. Stal se tak posledním rabínem, který byl volen z řad rabínů jednotlivých židovských obcí na Moravě. „Do poloviny dvacátého století bylo na Moravě asi padesát židovských obcí. Postupně jich ale přibývalo, proto střešní organizace zanikla a s ní i funkce moravského zemského rabína," vysvětlil Klenovský.

Baruch Placzek zemřel v roce 1922 v nedožitých osmaosmdesáti letech. Je pochován na největším židovském hřbitově na Moravě, v brněnských Židenicích.

Zanechal po sobě sedm potomků, z nichž někteří se za svůj život rovněž zapsali do historie Brna a jeho okolí. Syn Alfred byl spolumajitelem mezinárodní textilní továrny v Alexovicích u Ivančic na Brněnsku. Za první světové války poskytl pracovní příležitost mnoha mužům z Alexovic. Po válce se snažil zmírnit chudobu a hlad obyvatel vesnice, proto s rodinou věnoval peníze i potraviny potřebným. Jeho syn Georg, vnuk Barucha Placzka, se nechal inspirovat svým dědem a zasvětil svůj život vědě. Stal se z něj fyzik světového významu. V roce 2005 byla odhalena jeho pamětní deska na rodném domě na brněnském náměstí Svobody.

ZUZANA HOLUBOVÁ