Nespravedlnost ji rozplakávala už v dětství. Před čtyřmi lety Vlahovičovou upozornily učitelky ze školky, že je s její holčičkou něco v nepořádku. „Kdo ji zná, ví že je čertík. Najednou chtěla hodně spát po obědě, což normálně nespávala,“ vzpomíná na počátky dceřina onemocnění vystudovaná speciální pedagožka a matka tří dětí.

Její projekt pomůže pacientům Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice v Brně. Zahrnuje aktivity a terapie, které dětem usnadní zotavení. Rodiče získají možnost využít například partnerskou poradnu nebo psychoterapii.

Dozvěděla se diagnózu dcery, která ji nesmírně zasáhla. Dívenka měla akutní lymfoblastickou leukémii, která patří k nejčastějším nádorovým onemocněním u dětí. Vzniká nechtěnou přeměnou zdravé buňky na zhoubnou. „Nemůžete se na to nijak připravit dopředu, je to něco nepředstavitelného. Ze dne na den se ocitnete v situaci, kdy dítě vůbec nechcete opustit a máte pocit, že s ním prostě musíte být veškerý čas,“ vysvětluje žena.

Zdálo se, že dcerka je na umření

Kromě pomoci druhým Brňanku baví také historické odívání a historické tance, které jsou jejím koníčkem. Členka taneční skupiny Spolek elegantních dam pohlíží s odstupem času na onemocnění své dcery trochu jinak.

„Lékařka mi řekla, že máme druhou nejlehčí diagnózu. Mně běhala v hlavě jen leukémie a na doktorku jsem měla vztek. Připadalo mi, že dcerka je na umření. Ona ale věděla, že dětské leukémie mají výbornou léčitelnost. Jenže tohle vy nevíte, o to se nezajímáte, když máte tři zdravé děti,“ říká dobrosrdečná žena, která pracuje v poradně pro lidi pečující o člena rodiny s mentálním postižením.

S dcerou prožívala každý okamžik. „Když jí brali krev a do těla šla pátá šestá jehla, už jsem brečela taky. Při pohledu na první odběr mozkomíšního moku z páteře jsem se složila,“ svěřuje se empatická žena. Rozhodla se raději si nevyhledávat na internetu informace o tom, kolik dětí na tento typ leukémie umírá. „Jiné maminky si to hledaly a byly nachytřené, podle mě to bylo kontraproduktivní,“ tvrdí Vlahovičová.

Nejtěžší chvíle zvládla díky manželovi, přátelům a rodině. „Moje maminka chodila nejmladšího syna hlídat, i když byla čerstvě po onkologické léčbě s rakovinou prsu. Navíc pomáhala i prababička. Manželova maminka na rakovinu bohužel zemřela,“ svěřuje se Brňanka.

Velmi si váží podpory svého manžela. „Jiné rodiny to semele. Nedovedu si představit, že by se mi do toho všeho ještě rozpadlo manželství,“ kroutí hlavou žena, jejíž projekt na podporu rodičů léčených dětí proto zahrnuje i partnerskou poradnu.

Vzpomíná na zážitek z nemocnice, který jí dodal novou vlnu energie. „Přišla sociální pracovnice a řekla, že dorazila cvičitelka jógy, ať nic neřeším a jdu si zacvičit. Bylo to úžasné, mě by ani nenapadlo hledat si někde poblíž hodinu jógy,“ líčí své dojmy autorka projektu, který v Brně ještě letos nabídne více podpory ostatním rodinám s onkologicky léčenými dětmi.

Rodina musela důsledně dohlížet na to, že se dcerka nesetká s žádným onemocněním. „Řekli mi, že si může domů pozvat své kamarády, když budou zdraví. Maminka vám může říct, že dítě nekašle, jenže večer může mít teplotu a tím pádem už bylo infekční. No a držte čtyřleté dítě rok bez dětí,“ vysvětluje.

V nemocnici se setkala i s rodiči, kteří své další zdravé děti vzdělávali doma. „Je to kvůli tomu, aby sourozenec nepřinesl infekci ze školy. Jak to ale chcete udělat? Máte své zaměstnání a intenzivní léčba je na několik měsíců,“ přibližuje nelehkou situaci žena.

Po deseti měsících této léčby následovala roční udržovací léčba s chemoterapeutiky a pravidelnými odběry krve, kdy už se dcerka pomalu mohla znovu začleňovat do dětského kolektivu.

Vlahovičovou inspiroval Nadační fond dětské onkologie Krtek. „Pomoc rodinám funguje, ale třeba partnerské poradny tam nejsou vůbec,“ vysvětluje.

Minulý rok se proto poradila se sociální pracovnicí a společně se zkusily zeptat v kanceláři brněnského participativního rozpočtu, zda je možné podobný projekt vůbec navrhnout. „Do té doby se totiž do finále dostaly vždy jen hmotné či stavební projekty,“ objasňuje žena. Kancelář Dáme na vás jí odpověděla, že návrh samozřejmě podat může, ale že je otázkou, jak uspěje v hlasování. Moc tedy nedoufala.

Na soutěž šla od plotny

Neměla systém Dáme na vás příliš nastudovaný. „Pozvali mě na setkání s veřejností ještě před hlasováním, šla jsem tam doslova od plotny. Byli tam i lidé, kteří navrhují projekty každý rok, byli nachystaní a měli sepsanou řeč, já jsem na to koukala jak z jara,“ směje se autorka projektu Onkologicky léčené děti v Brně, který se držel na přední příčce už od začátku.

Balíček mimo jiné s fyzioterapií pro léčené děti i s psychoterapií pro jejich rodiče podpořili lidé vůbec nejvyšším počtem hlasů za všechny tři ročníky soutěže.

Pomoc se vztahuje na brněnskou dětskou onkologii, kterou Vlahovičová chválí. „Smekám před nimi, ti lidé by potřebovali vyzdvihnout do nebes. Starší syn má jen z očkování stres a hrůzu v očích. Dcerka po onkologické léčbě se na sestřičku těší, nastaví ruku a dívá se na jehlu. Je to vizitka toho, že dětská onkologie má opravdu skvělý tým,“ usmívá se.

S dětskou onkologií konzultovala všechny terapie a aktivity, které rodiny získají na jeden rok. „Dětem pomůže třeba arteterapie, kdy za nimi někdo přijde tvořit různé výrobky, nebo hipoterapie s koňmi pro ty, kteří budou moct i mimo areál,“ přibližuje některé z terapií Brňanka.

Kromě toho potěší malé pacienty bohatší kulturní program, jóga, interaktivní výuka, masáže nebo sportovní aktivity. Součástí balíčku pro děti je i výživové nebo psychologické poradenství. Vše zaplatí město Brno.

Pomoc onkologicky léčeným dětem a jejich rodinám by podle ní mohla klinika rozšířit v září. „V nemocnicích bylo hodně silných příběhů, na romány. Projekt je jen na rok, ale i ten rok rozhodně stojí za to,“ uzavírá matka dívky, která přestože bude chodit na odběry krve až do dospělosti, je dnes už považovaná za zdravou.

Jana Kopecká