Kdyby se měla hodnota takových metálů proměnit ve zlaté cihly, hrudník vyznamenaného šťastlivce by se povážlivě prohnul. „Jen pro představu. Nedávno se v Londýně vydražil řád Svaté Kateřiny první třídy vykládaný brilianty, který se uděloval významných šlechtičnám na carském dvoře. Jeho cena se v dražbě vyšplhala na šest a půl milionu korun,“ vysvětluje obchodník s těmito vzácnými předměty Petr Kovaljov.

Své profesi se věnuje devět let a za tu dobu mu rukama prošly ty nejcennější kusy, které se dají na českém trhu sehnat. Původním povoláním obchodní právník se na faleristiku, tedy vědu o řádech, vrhnul pod dojmem svého zapáleného kolegy. „Právníků je spousta, ale dobrých profesionálních faleristů málo,“ říká Kovaljov.

V české republice je prý mimořádný zájem o domácí vyznamenání. „Vzácný je především československý Řád bílého lva první třídy za vojenské zásluhy, který se uděloval za První republiky. Dával se pouze hlavám států a vysokým politikům. Existuje pouze šedesát až osmdesát exemplářů a poptávka po něm je velmi velká,“ uvádí Kovaljov. Cena tohoto řádu se by se prý dala přirovnat k novému autu.

Vyznamenání se ale neskládá pouze ze samotné řádové hvězdy, ale také ze z takzvané „velkostuhy“, „velkokříže“ a krabičky. Téměř nesehnatelná je pak verze toho ocenění zavěšená na řetězu, takzvané „kolaně“. „Takových kousků existuje jich možná jen třicet nebo čtyřicet. Ty se na aukcích vůbec neobjevují,“ potvrzuje Kovaljov.

I faleristika zažívá módní vlny a zvraty. Ať je však na výsluní jakákoli doba a národní ocenění, jednu jistotu obchodníci mají – ceny se zatím nikdy nepropadly. „Například ruský řád svatého Ondřeje, který se dával například diplomatům, se v roce dva tisíce prodal za sedm set padesát tisíc korun. Identický kus se pak loni podařilo vydražit za téměř pět milionů. Někteří lidé proto řády nesbírají kvůli vášni, ale prostě proto, že to je dobrá investice,“ uzavírá Kovaljov.

K nejoblíbenějším exemplářům vůbec patří Řád čestné legie první třídy udělovaný za vlády Napoleona Bonaparta.