Původně to byl jen nápad na zpestření vánočních svátků, ale později se z toho stala tradice. Řeč je o živém betlému, který organizují lidé v Rajhradě na Brněnsku. Letos zahráli příběh o narození Ježíše Krista po sedmé. Poprvé se kus hrál v prostorách rajhradského kláštera na začátku milénia, tedy o Vánocích 2000.

„Početný soubor se skládá s dobrovolníků a nadšenců, kteří chtějí vrátit Vánocům křesťanský charakter. České Vánoce přece nejsou Santa Claus a sobi. České Vánoce jsou koledy, betlém a oslava narození Ježíše Krista,“ tvrdí páter Augustín Garda, převor rajhradského kláštera.

Cílem akce pod širým nebem podle organizátorů je, aby lidé alespoň na chvíli opustili teplo domova a koukání na televizi, a místo toho šli na procházku, podívali se na živý betlém, zazpívali si koledy a popřáli si hezké svátky.

„Kromě toho mohou lidé věnovat dobrovolný příspěvek nadaci Dům na půli cesty. Část vybraných peněz jde do rajhradského Hospicu. Loni jsme například vybrali pětadvacet tisíc korun,“ vyzdvihl páter Augustín štědré srdce návštěvníků.

Letos účinkovalo v živém betlému na sto lidí. Zatímco většina herců hraje každý rok stejnou roli, Ježíšek je vždycky nový. Tentokrát si biblickou postavu zahrál pětiměsíční David.

„Musela jsem mu dát dvoje dupačky a ještě zabalit do houně. Byla docela velká zima,“ usmála se po vystoupení „ježíškova“ matka Michaela Kocmanová. Role Marie se ujala už předloni. „Tehdy si zahrál Ježíška můj starší syn Vojtěch,“ dodala Kocmanová.

Početný soubor před představením necvičí. „Už to hrajeme po sedmé za sebou, takže příběh každý moc dobře zná,“ shrnuje představení jeho hlavní organizátorka Magda Mlejnková. Tu zatím netrápí ani budoucí nedostatek hlavní role v živém betlému.

„V rajhradské farnosti je spousta mladých lidí, kteří plánují rodinu. Obavy, že příští rok nebude Ježíšek, jsou zbytečné,“ dodala Mlejnková.