„Česká pracovní síla má od května na rakouský trh práce volný přístup. Pro zaměstnání v Rakousku již není nutné žádné zvláštní povolení. Určité profese samozřejmě musí splnit předepsané kvalifikační nároky a podobně,“ uvedl ředitel hollabrunnského úřadu práce Josef Mukstadt.

Podle jeho očekávání nečeká dolnorakouské pohraničí významná faktická změna, ani příval českých uchazečů o práci. „Kdo chtěl, už si v Rakousku práci našel. Naše statistiky svědčí o tom, že z pracovního povolení se v posledních letech stal čistě formální akt. Udělili jsme jich přes dva tisíce a to jsme kladně vyřídili prakticky všechny žádosti,“ dodal Mukstadt.

Z dolnorakouských statistik přitom plyne, že míra nezaměstnanosti je v pohraničních okresech znatelně nižší, než na druhém břehu Dyje i to že zemědělsky orientovaný region prošel hospodářskou krizí lépe, než například celé Znojemsko.

Stejné přesvědčení vyjádřil Jan Marek, ředitel brněnské pobočky úřadu práce. „Nikdo se v Rakousku nemusí bát, že by na hranicích stálo třicet tisíc českých uchazečů, kteří v květnu vtrhnou na rakouský trh práce a vytlačí místní pracovníky. Skutečně platí, že ti, kdo o práci v Rakousku zájem měli, už si ji našli,“ uvedl Marek.

Přísné kontroly

Uvolnění posledních překážek pro pohyb pracovní síly otevře nové příležitosti i podnikatelům. Ti se ale musí připravit na papírování. „Šance na získání zakázek budou, ale podnikatelé se musí velmi dobře seznámit s rakouskými zákony a řídit se podle jejich nároků, pokud jde třeba o minimální výši mzdy, kolektivní smlouvy a podobně. Rakušané to budou přísně kontrolovat,“ upozornila ředitelka znojemské hospodářské komory Jiřina Ondrušová.

Po informacích o konkrétních možnostech spojených s otevřením trhu práce u jižních sousedů je podle ní velká sháňka. „Navštěvují nás jak zájemci o zaměstnání, tak podnikatelé, kteří uvažují o rozšíření svých aktivit do Rakouska. Připravili jsme pro ně přednášku, další konference bude příští týden. Chystáme také projekt poradenství. Zatím čekáme, jak dopadne žádost, kterou jsme podali,“ dodala ředitelka.

O práci či rozvíjení svého byznysu v Rakousku uvažují podle ní různorodí zájemci. „Jde jak o úspěšné podniky, které chtějí expandovat, tak někdy i o společnosti, kterým se zrovna nevede. A tak chtějí pro změnu zkusit štěstí v Rakousku. Uchazeči o zaměstnání jsou také rozmanití. Jsou to lidé z různých částí regionu, mnohdy chtějí zkusit změnu. Mají svou práci v tuzemsku a teď uvažují, že by se pokusili uchytit v Rakousku,“ popsala své zkušenosti Ondrušová.

Informace o pracovních příležitostech v Retzu, Hornu, Laa, Hollabrunnu, Stockerau či Vídni si ovšem zájemci budou muset nejspíš hledat sami nebo na internetu. „Lidé, kteří se o práci v zemích unie zajímají, již znají a používají internetový portál EURES, případně jim poradí pracovnice našeho úřadu. My s našimi rakouskými kolegy samozřejmě spolupracujeme také,“ dodal ředitel znojemského úřadu práce Emil Čopf.