K pobodanému muži se středně těžkou alergickou reakcí pospíchali záchranáři do lesa. Když se k sršnímu hnízdu ve vykotlaném stromě přiblížili, zaútočil hmyz i na ně a jednoho zdravotníka pobodal. „S pacientem se před agresivním hmyzem ukryli v lese a přivolali hasiče. Tam lékař pacienta zaléčil, jeho přenosu k sanitce ale bránili stále útočící sršni,“ popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Než hasiči hnízdo zlikvidovali, napadli sršni ještě mladou rodinu s dítětem a psem a skupinku deseti běžců. „U žádného se ale reakce neprojevila, ošetřili jsme je tedy jen na místě. Zraněného muže, který byl v šoku, jsme převezli do bohunické nemocnice,“ dodala Kropáčková.

Pobodaných lidí v Brně a na Brněnsku, kterým letos pomohli záchranáři, bylo od dubna až dosud více jak 140. „Minimálně jednou denně vyjíždíme k pacientovi, u něhož se projevila reakce na bodnutí,“ zmínila Kropáčková.

Útoky hmyzu na Brněnsku• 141 výjezdů k alergikům pobodaným hmyzem zaznamenali letos od dubna do včerejškazáchranáři v Brně a na Brněnsku. Loni jich za stejné období napočítali 154.
• Vosy, včely nebo sršně likvidovali letos hasiči v kraji 285krát. 76 případů se odehrálo v Brně, 64 na Brněnsku.
• Podle hasičů drží loňský rok šestiletý rekord. Výjezdů kvůli nebezpečnému hmyzu měli v kraji do srpna 541.

Počet pobodaných alergiků podle informací pojišťoven rok od roku narůstá. „S tím se zvyšují i náklady na péči o ně. Loni se vyšplhaly na téměř dvaadvacet milionů korun, které jsme platili za šestadvacet tisíc pacientů z celé České republiky. Před třemi roky jsme zaznamenali o šest tisíc pobodaných klientů méně,“ vyčíslil ředitel Odboru komunikace Všeobecné zdravotní pojišťovny Vlastimil Sršeň.

Pobodaných pacientů je podle alergologa a imunologa z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Romana Hakla nejvíce v letních měsících. Nealergickým lidem hrozí nebezpečí zejména v případě, že dostanou žihadlo v blízkosti hlavy.

Alergických reakcí rozlišují lékaři několik druhů. „První jsou lokální, při níž má otok pacienta průměr zhruba deset centimetrů a trvá déle než den. Poté jsou alergie systémové. Při těch má člověk anafylaktický šok, který jej může ohrozit i na životě. Dalším nebezpečným typem jsou toxické reakce, pokud pacient dostane žihadel třeba padesát,“ vysvětlil Hakl.

Bodnutí hmyzem je podle něj druhá nejčastější příčina systémových reakcí. Na prvním místě jsou alergické šoky z jídla.

Lidé alergičtí na bodnutí by s sebou měli nosit pohotovostní balíček s léky k první pomoci. „Obsahuje dávku adrenalinu, kterou si v případě větší reakce pa-cient sám vpíchne. Poté antihistaminika, tedy různé protialergenní tabletky nebo gely,“ podotkl Hakl.

Výjezdů kvůli likvidaci bodavého hmyzu napočítali letos jihomoravští hasiči zatím 285. „Nejčastěji jsme zasahovali v Brně a na Brněnsku, celkem u 140 případů. Většinou na místech, kde hmyz bezprostředně ohrožoval lidi. Tedy u škol, úřadů nebo v zahradách,“ sdělil mluvčí krajských hasičů Petr Příkaský.