Další díly volebního seriálu čtěte vpravo nahoře

Pomoc v krizi si slibují hlavně od podnikatelů. „Na jižní Moravě jsou to právě malé a střední podniky, kdo vytváří pracovní místa mimo velká města. Mělo by se jim ulehčit od zbytečné byrokracie, která je teď nadměrně zatěžuje,“ myslí si Jana Drápalová, která je na druhém místě jihomoravské kandidátky Strany zelených.

Hlavní úlohu soukromých firem zdůrazňuje také volební šestka občanských demokratů Aleš Kvapil. „Podnikatelům se musí ulehčit od nadměrných daní. Oni jsou ti, kteří vytvářejí pracovní místa, stát takřka nemá kde lidi zaměstnat. Žádné fabriky nevlastní, nic nevyrábí,“ zdůraznil Kvapil.

Dodal, že klíčové pro zaměstnanost v kraji je budování dopravní infrastruktury. „Jde hlavně o přesun nádraží a stavbu klíčových rychlostních silnic. To jsou miliardy, které budou region živit,“ řekl Kvapil.

Jiný recept na boj s nezaměstnaností mají sociální demokraté. „Chceme nové programy na podporu zaměstnávání absolventů bez praxe, žen po mateřské dovolené a lidí starších padesáti let. Vláda musí pomoci vytvořit v našem kraji nová pracovní místa,“ zdůraznil úlohu státu lídr jihomoravské kandidátky sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

Ovšem i podle něj pomohou také státní investice do dopravní infrastruktury, investice ČEZ do nových energetických zdrojů. „Důležitá je také podpora exportu firem z našeho kraje. Pomůže též zrychlení čerpání evropských fondů,“ uvedl Sobotka.

Komunisté chtějí krizi řešit jinak. „Univerzální recept neexistuje. My chceme bojovat tak, že podpoříme vědu, výzkum a zvyšování kvalifikace našich podniků. Tím se zvýší jejich konkurenceschopnost v zahraničí,“ uvedla jednička jihomoravské kandidátky Zuzka Bebarová-Rujbrová. Navrhuje navíc zřídit víc míst ve státní správě. „Měly by to být pozice například asistentů učitelů či pracovníků v domovech důchodců a podobně,“ dodala Bebarová.

S nezaměstnaností jdou ruku v ruce i sociální problémy. Stále víc starých lidí, málo míst v domovech důchodců, ztráty bydlení kvůli ztrátě práce. Pomáhat se snaží nejrůznější sociální organizace, ztroskotávají však na nedostatku peněz. Jihomoravský kraj má v tomhle podle lídra jihomoravské kandidátky lidovců Stanislava Juránka výjimečné postavení. „Mají jiný systém financování, takzvané víceleté. Znamená to, že získají smlouvu na pět i více let, když vykonávají péči o důchodce nebo postižené lidi, a mají tak jistotu peněz z krajského rozpočtu. A tohle chci určitě zavést i celostátně, protože se nám to velmi osvědčilo,“ řekl Juránek.

Zelení si myslí, že sociální problémy by měl víc řešit stát. Dnešním důchodcům stát musí garantovat, že jim důchody nespadnou pod životní minimum a neodsoudí je tak k životu v bídě. Staří lidé žijící sami navíc podstatnou část svých příjmů dají za nájem. Pokud by se stát víc snažil investovat do zateplení a nízkoenergetických domů, určitě by i tyhle náklady výrazně klesly,“ řekla Drápalová.

Ředitelka Domova pro seniory Podpěrova Vlasta Hrabcová tvrdí:

Stát má podporovat péči doma


Nedostatek peněz. To je největší problém domovů důchodců. Podle ředitelky brněnského Domova pro seniory Podpěrova Vlasty Hrabcové si toho čím dál tím více všímají i poslanci. „Máme totiž podporu v Asociaci poskytovatelů sociálních služeb. Ta bojuje o více peněz,“ říká Hrabcová.

V jakém stavu jsou domovy důchodců a ústavy sociální péče? S jakými problémy se potýkají?

Největší problémy mají taková zařízení samozřejmě s penězi. Situace se navíc neustále mění, peníze dostáváme z různých zdrojů. Teď přichází do hry třeba také takzvaný příspěvek na péči. Letos máme peněz dost, ale bohužel je jasné, že příští rok bude horší než letošní. Může za to ekonomická krize. I my musíme tedy přijmout příští rok úsporná opatření.

Je nějak specifická situace v Jihomoravském kraji?

Nemám tolik informací, abych to mohla porovnávat. Ale musím říct, že město Brno může jít v poskytování dotací příkladem. V některých regionech mají sociální služby mnohem větší problémy, týká se to hlavně menších měst, kde se nedostává peněz.

Je těžké dosáhnout na různé dotace?

To teď nemohu říct. Začíná se používat nový systém žádání o dotace. Málokdo už podle něj žádost podával, ani my ne. Ale měl by být o něco jednodušší než dříve. Těžké je pouze to zvykání.

Populace stárne. Je znát, že lidé mají v poslední době větší zájem o vaše služby?

Zájem o sociální služby je dlouhodobě veliký. Už teď je plno čekatelů, které nemůžeme uspokojit. Ani do budoucna se to asi nezmění. Průměrný věk obyvatel Česka dál poroste.

Existují alternativy ústavní péče? Podporuje je stát?

Ano, kromě pobytové péče existuje také terénní, kdy pracovníci ke klientům docházejí. Podle mě by měl stát klást důraz právě na práci přímo u starých lidí. Čím déle je člověk doma, tím lépe.

Kvůli regulaci nájemného živoříme, zlobí se majitelé bytů

Přes osmdesát procent všech bytů na jižní Moravě má regulované nájemné. Jejich obyvatelům to vyhovuje, obzvlášť v době ekonomické krize. Jenže majitelé domů si stěžují. Podle nich jim nájem nepokryje ani náklady na údržbu bytů.

Jana Straková z Brna platila letos v březnu za dvoupokojový byt v centru města necelé čtyři tisíce korun za měsíc. A víc peněz zatím potřebovat nebude. „Nájemné sice deregulovat můžeme, ale nemusíme. Proto jsme se dohodli, že letos necháme ceny stejné. V této nelehké době tak chceme nájemníkům ulevit,“ uvedl starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka.

Majitelům domů se nelíbí, že je v čase krize radnice znevýhodňuje. „Regulované nájemné nepokryje ani základní náklady na údržbu bytů. Hluboce ztrátové nájemné není podle zákona důvod k vypovězení nájemníka, takže živoříme,“ postěžoval si Libor Dellin z Občanského sdružení majitelů domů a bytů.

Deregulace nájemného má ve velkých městech skončit v roce 2012. Majitelům to podle Dellina moc nepomůže, nájemníkům se však situace přece jen ztíží.
Důchodce Josef Ležatka z Brna, který platí za bydlení čtrnáct set korun měsíčně, nad budoucností zatím moc nepřemýšlí. „Jestli to s manželkou utáhneme? To teprve uvidíme,“ krčí rameny.
MIREK TOPOLÁNEK (ODS)
Těm, kteří na nájemné nemají peníze, chceme pomoci dočasnou sociální dávkou na bydlení. Nebudeme ji vázat na konkrétní byty a domy, ale na sociálně potřebné domácnosti. Podpoříme výstavbu startovacích bytů pro mladé rodiny. I v době krize chceme zachovat státní příspěvek k hypotékám ve stávající výši.




BOHUSLAV SOBOTKA (ČSSD)
Ano, jsem pro podporu státu. Sociální demokraté navrhují, aby Státní fond rozvoje bydlení poskytoval dotace pro výstavbu sociálních bytů. Ty by měly zůstat trvale v majetku obcí a měst. Sloužily by jako byty startovací, byty pro staré lidi nebo také pro rodiny a lidi, kteří se dostali do sociální nouze.




STANISLAV JURÁNEK (KDU-ČSL)
Myslím si, že podpora sociálního bydlení není úkol státu, ale měst a obcí. Je důležité, aby stát pomohl městům a obcím se zařizováním nájemního bydlení. To je nesmírně podstatné pro mladé rodiny, které si zpočátku vlastní byt nebo dům nemůžou dovolit. Stát by se měl tedy angažovat tady.




ZUZKA BEBAROVÁ (KSČM)
Státní sociální byty podporuji. Náš program počítá s jejich další výstavbou. Vzniknout by mělo deset tisíc sociálních bytů. Nájmy v nich musí být samozřejmě nízké. V době ekonomické krize se totiž stále více lidí ocitá v bezvýchodné situaci. Stát jim musí poskytnout alespoň střechu nad hlavou.

JANA DRÁPALOVÁ (Strana zelených)
Myslím si, že stát by měl dávat obcím příspěvky na vytváření sociálního bydlení. Nejdřív by je měl ale nějak uzákonit, protože nemáme žádnou definici, co to vlastně sociální bydlení je. Mělo by také být regulované nájemné závisející na příjmu rodiny, takže domácnost s vyššími příjmy by platila vyšší nájem.

ANNA PUTNOVÁ (TOP 09)
Ano, již dnes stát sociální bydlení podporuje prostřednictvím příspěvku na bydlení, respektive doplatku na bydlení. Strana TOP 09 má sociální program, který pamatuje na důstojný život pro všechny a současně je transparentní a dostatečně motivující pro osobní iniciativu lidí.


MARKÉTA FORRÓ A PETR JEŘÁBEK