Vzduch najednou protíná živá dechová hudba, široké sukně se dávají do pohybu. Krojovaní i zvědaví přihlížející míří vstříc bujaré zábavě.

Přibližně dvě desítky párů oděné do tradičních řečkovických krojů pokračují směrem k Palackého náměstí, kde před zraky nervózně vyčkávajících zvědavců hody slavnostně zahájí. V rukou každou chvíli kolují demižony s vínem, ani kapka nesmí přijít nazmar. „Rekordní dvaatřicetimetrovou máji jde vidět až ze Špilberku. A taky z mého balkonu,“ vtipkuje u přivítání hostů i krojovaných moderátor Zdeněk Junák z Městského divadla Brno.

Ctnost, zpěv, tanec a víno. To všechno vybraní krojovaní zobrazují, vždy v párech. V parku, kde se hlavní část programu odehrává, je hledání místa u stolu takřka nekonečným příběhem. Kdo dorazí později, musí protančit celý večer. „Když jsme přemýšleli, jestli program nějak změníme, shodli jsme se, že toto významné výročí musíme pojmout tradičně. A musím říct, že všechno šlape jako hodinky,“ pochvaluje si slavnost starosta brněnských Řečkovic Marek Viskot.

Bohatý program začínají nejmladší. „Nezapomeň je natočit, chci mít video na památku,“ připomíná jedna z maminek svému muži. Vzduchem létají stuhy ve všech barvách, na které si člověk vzpomene, nad precizně zapletenými copy se nejedné přihlížející tají dech. Štafetu, a tedy i pokračování programu děti záhy předávají dospělým. „A my vám teď ukážeme, jak se to má správně dělat,“ vykřikuje mladý hoch a společně s ostatními krojovanými se vrhá do víru folkloru.