„Ze zkušeností, které máme s rekonstrukcemi podobně cenných staveb, si troufám odhadnout, že ji můžeme opravit za kratší dobu,“ říká Friš i navzdory tomu, že památkáři považují čtyřiadvacet měsíců za příliš krátkou dobu.

Znal jste vilu Tugendhat předtím, než se Unistav začal zajímat o její rekonstrukci?
Byl jsem tam asi před pěti lety s kamarádem architektem z Prahy. Tehdy jsme totiž chystali stavbu terasových domů v Praze na Strahově. Strávil jsem tam asi půl dne a zanechalo to ve mně velký dojem. Člověk tam opravdu cítí ducha místa. Úchvatné jsou pohledy na Brno a pojetí prostoru, které je dodnes inspirující. Je sice vidět, že budova je už ve špatném stavu, ale na jedinečnosti jí to ubrat nemůže.

Podle památkářů si dodržování technologických postupů může vynutit prodloužení oprav. Počítáte s tím?
Nemyslím si, že bychom vilu opravovali déle než dva roky. Naopak se domnívám, že to stihneme dříve. Srovnal bych to například s rekonstrukcí Arcidiecézního muzea v Olomouci, které jsme opravovali zhruba rok a půl za srovnatelné množství peněz. Rychlost oprav vily tak bude záležet spíše na investorském týmu a odborné komisi, která musí všechny stavební postupy schvalovat.

Vzhledem k poloze vily nebude snadné vyřešit dopravu techniky a materiálu do zahrady tak, aby se dostaly k prosklené části stavby. Už víte, jak se s tím poperete?
To se nám v dnešní době zdá poměrně lehce řešitelné. Dáme tam lehký stavební jeřáb, který bude překládat materiál přes dům. Technika už je na to dnes dobře vybavená. Takto přeneseme do zahrady i všechny potřebné stroje.

Jaké další technické záludnosti na vás při opravě čekají?
Troufám si tvrdit, že nás nic neřešitelného nepotká. Vše je spíše jen otázkou peněz, kterých podle všeho bude dostatek.

Vila leží v klidné obytné čtvrti. Jak moc se místních dotknou stavební práce?
Přirovnal bych to třeba k rekonstrukci běžného rodinného domu. Někdy přijede auto na domíchání betonu, ale jinak to podle mě sousedy nijak výrazně nezatíží. Spíš si myslím, že to bude naopak klidnější než běžná stavba. Například terasu rozebereme ručně téměř cihlu po cihle, takže žádné velké a hlučné stavební stroje nepřijdou ke slovu. Navíc velkou část prací uděláme ze zahrady, takže hluk do ulice dopadne minimálně.

Čtěte také: Podepsáno. Vilu Tugendhat opraví Unistav

Rekonstrukce vily vyžaduje práci mnoha odborníků a specialistů. Je možné nějak vyjádřit, jak velkou část odvedou vaši zaměstnanci, jak velkou část odborníci najatí pouze na tuto jedinečnou zakázku a co vše zajistí další dodavatelské firmy?
Vidíme to tak, že třetinu prací zvládnou stavaři a zedníci, které běžně zaměstnáváme. Další třetinu podle mne odvedou restaurátoři a znalci uměleckých řemesel, které na podobné stavby najímáme podle potřeby. Zbylé práce, jako například kanalizace, nám zajistí dodavatelské firmy.

Myslíte, že potřebné specialisty seženete snadno?
Narazili jsme na potíž, když jsme hledali odborníka na repliky sociálních zařízení. Koupelny, které byly pro vilu původně navrženy, tam už totiž od dob rekonstrukce v osmdesátých letech nejsou. A podařilo se nám najít jen dva specialisty, kteří jsou schopni vyrobit jejich repliky.

Budou ve vile pracovat i zahraniční odborníci, nebo jich máme dost v Česku?
Tým jsme sestavili z našich kapacit. Ze zahraničí k nám poputuje spíše materiál. Zjistili jsme například, že lom na italský travertin, kterým byla původně vydlážděna terasa, ještě funguje. Ten se tedy pokusíme do vily sehnat.

Před výběrovým řízením se mluvilo o tom, že rekonstrukce přijde na 160 milionů korun. Je možné říci, na čem vaše společnost ušetřila čtrnáct milionů, o které se vámi nabídnutá cena liší?
Za tu úsporu paradoxně vděčíme hospodářské krizi. Původní nabídková cena se totiž stanovila ještě před jejím začátkem a ceny stavebnin šly od té doby dolů. S trochou nadsázky proto můžeme říct, že vila se stavěla na začátku velké hospodářské krize ve třicátých letech a teď se v době celosvětové krize dočká svojí obnovy. Asi to tak mělo být.