Trpí částečnou demencí, je emočně nevyrovnaná, až agresivní. Kvůli psychickým problémům se třiašedesátiletá Brňanka předávkovala léky. Do psychiatrické nemocnice v brněnských Černovicích, kde se několikrát léčila, ji už přijmout nechtějí. „Prý není nemocná, jen sociální případ,“ řekl Rovnosti její syn Pavel. Příjmení zveřejnit nechce, redakce ho ale zná.

Muž hledal podporu pro nemocnou ženu jinde. „ V sociálních centrech i domovech důchodců jsou obrovské čekací lhůty,“ konstatoval Pavel. O matku se teď stará sám a podle svých slov by při tom nutně potřeboval pravidelnou pomoc.

V podobných případech mají podle reformy psychiatrické péče zasáhnout nově zřizovaná Centra duševního zdraví. „Léčba jde nyní za pacientem domů a ten neztrácí kontakt s běžným životem. Dnes jej totiž léčí takzvaně za zdí,“ přiblížil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Péče o duševně nemocné Brňany
- dosah jediného Centra duševního zdraví v Brně: třetina města
- kolik center v Brně chybí: tři
- aktuálně pracují na druhém centru: organizace Práh a černovická psychiatrická nemocnice, termín otevření není známý
- počet duševně nemocných léčených pacientů v kraj ročně : 78 199

Jenže v Brně je jedno a stačí zhruba pro třetinu města. „Nyní působíme v devíti městských částech. Abychom ale zajistili celé město, potřebujeme zhruba další tři centra,“ uvedl za organizaci Práh jižní Morava, která zařízení provozuje, Jiří Šupa.

Špatně podchycený je podle Šupy okres Brno-venkov. „Mnoho nemocných jezdí do Brna, ale problém nastává, když potřebují pomoci v jejich vlastním prostředí. Na tak rozsáhlé území už naši pracovníci nestačí,“ přiblížil.

Vznik dalších center vázne. Druhé chtěla provozovat brněnská charita, nakonec ale od toho upustila. „Ministerstvo nám zaslalo finální podmínky na konci března a projekt se měl spouštět na konci července. Do té doby bychom nesehnali ani nájemní prostory, natož zdravotníky, kterých je zoufale málo,“ vysvětlil ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Haičman.

Hlavním důvodem, proč charita od projektu druhého centra odstoupila, však byly peníze. „Ministerstvo by nám dávalo peníze prvních osmnáct měsíců. K dalšímu financování se ale nezavázalo město, ani kraj,“ zdůvodnil. Haičman však připustil, že pokud se podmínky změní, k projektu se znovu vrátí.

V Brně nyní pracuje organizace Práh a černovická psychiatrická nemocnice na vzniku druhého centra. Kdy začne pomáhat pacientům, zatím není jasné.

Provoz stávajících center v České republice hradí stát, kraje, zdravotní pojištění a další veřejné zdroje. Prvních pět zařízení v zemi funguje od loňského září. „Do roku 2021 je v plánu vznik celkem třicet center,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.