Rekonstrukce Kaprálova mlýna? Pomohli skautští dobrovolníci i Evropská unie

Ročně návštěvníci na mlýně stráví šestnáct a půl tisíce osobonocí. „Pořádáme ekologické programy pro školy, ale také školení pro skautské vedoucí. Skauti zde také pobývají,“ vysvětluje ředitel Kaprálova mlýna Michal Medek.

Středisko Kaprálův mlýn
• Středisko ekologické výchovy Kaprálův mlýn vzniklo po roční přestavbě v roce 2012. Kromě stavebních firem se podíleli i skautští dobrovolníci.
• Projekt podpořený Unií vyšel na přibližně padesát milionů korun, z toho čtyřiačtyřicet činila evropská dotace.
• Středisko spravují skauti.

Unikátem mlýna je hospodárnost jeho vytápění. „Ročně nás na celý dům vyjde jen na osmdesát tisíc, a to včetně ohřívání vody. Zkombinovali jsme běžné ekologické technologie. Využíváme solární panely, tepelné čerpadlo a dřevo, což je také obnovitelný zdroj,“ poodhaluje tajemství mlýna Medek.

Návštěvníci programů, povětšinou školní skupiny, se v zimě na Kaprálově mlýně dozvídají o fungování různých ekologických technologií. „Nejsme nekritičtí. Přiznáváme, že účinnost je nižší než u běžných prostředků. Snažíme se, aby návštěvníci pochopili fyzikální principy zařízení. Počítají například účinnost tepelného čerpadla,“ říká Medek.

Přes léto jsou programy na mlýně zaměřené na přírodu okolního Moravského krasu. „Aktuálně se zabýváme třeba suchem. Okolní potok, který běžně tekl, je bez vody,“ sděluje Medek.

Mlýn je oblíbeným cílem i cizinců. „V létě jezdí například skauti z Belgie a Francie. Mají zájem o dobrovolnickou činnost, pomáhají v Moravském krasu,“ dodává Medek.

Aktuálně na mlýně jako dobrovolník pracuje Tomas. „Přijel jsem z Litvy. Pomáhám tu s běžnými činnostmi,“ prozradil.

Brňané zaplatí odpad do konce května. Slevy za třídění odpadu nemají

Zdroj: Deník / Michal RapcoŘeditel Institutu pro veřejnou správu a ekonom Filip Hrůza: Nevyčerpané dotace jsou ušlá příležitost

V kraji jsou jako projekty podpořené z evropských dotací dobře známé CEITEC, Kaprálův mlýn nebo třeba Archeopark Pavlov. Vznikly by podle vašeho názoru i bez dotací?
Některé určitě ne. Jsou to obrovské investice. Teoreticky by vzniknout samozřejmě mohly, ale ty peníze by pak chyběly někde jinde. Většina subjektů, která chystá takovéto projekty, si to nemůže bohužel ze svých peněz sama dovolit, proto žádá o podporu. Musí se ale samozřejmě i postarat o to, že zvládnou zaplatit provoz, ten už dotace obvykle nepokrývá.
Říká se, že jsme právě v posledním období, kdy můžeme z Unie získat více peněz, než do ní odvedeme. Jak myslíte, že to s dotacemi bude vypadat poté?
Ministerstvo pro místní rozvoj si udělalo analýzu, podle které v posledních letech nahrazujeme evropskými penězi vlastní výdaje na investice. Je otázka, jestli tyto peníze zvládneme nahradit. Musíme se tak soustředit na vyčerpání zdrojů, které máme k dispozici. Co nezvládneme, to bude ušlá příležitost.
Je už definitivně pryč období projektů typu „rozhledna v údolí“?
V každém období bude nějaké procento projektů s nízkou přidanou hodnotou nebo prostě špatných. Je to jako na národní úrovni, kdy také máte nějaké procento kriminality, nedoplatků na dani a dalších prohřešků. Je těžké hodnotit, co je špatný projekt. I ta rozhledna nebo golfové hřiště jsou peníze, které už „nikdo neukradne“ – peníze se utratily a protekly ekonomikou. Sice to nemá tak vysokou přidanou hodnotu, ale investovalo se to tady a přispělo to k HDP. Horší jsou spíš případy, kdy peníze úplně zmizí a nic z toho nevznikne. Ty jsou nejhorší.

Spíše je škoda, že máme hodně rozvětvený systém dotací a že se všechny nastavují zvrchu. Navíc jednotlivé oblasti nejsou mezi sebou koordinované a proto někdy dotační programy neodpovídají tomu, co je dole opravdu potřeba. Třeba cyklostezky – ty dříve byly hojně dotované a jsou dodnes, jenže sami starostové říkají – my už je nepotřebujeme, teď potřebujeme peníze jinam. Ale rozvržení dotací se nedá měnit ze dne na den.

Dáme na vás: palci pošlou projekty do finále