Stejně jako na dalších pět set třicet lidí i na mě čeká tři sta dvacet schodů, které musím vyběhnout. Přihlásil jsem se totiž do osmého ročníku závodu Strojařské schody pořádaného brněnským Vysokým učením technickým.

„Tři, dva, jedna. Můžeš,“ pouští mě startér na trať s šedesátimetrovým převýšením, na které je pětatřicet zatáček.

Dvě patra vybíhám bez problémů, v dalších čtyřech mi dochází dech. Čísla v patrech ukazují, kolik jich zbývá do konce. Zahlédnu desítku a myslím, že umírám. Hlavou se mi honí, že jsem přecenil síly. Poprvé se ozývají i nohy.

Po dalších čtyřiceti schodech začínám obdivovat hasiče, kteří startovali přede mnou. Navíc v plné polní a s dýchacími přístroji. „Zvládli to až do konce, tak to musím zvládnout také,“ povzbuzuji se. Marně.

Zbývá šest pater. Pouštím prvního soupeře, který mě doběhl. Motivoval mě, abych se opět rozběhl. Tedy spíše mírně zvýšil rychlost chůze. Během se totiž můj výstup už nazvat nedá.

„Utíkej, to zvládneš,“ volají diváci v předposledním patře. Snažím se je poslechnout, ale tělo vypovědělo službu. Už jen pomalu a automaticky stoupám na další a další schod.

V cíli nemohu popadnout dech, nohy mě sotva nesou. Času jedna minuta a dvanáct a půl sekundy Víta Procházky, který letos vyhrál už počtvrté, se nepřibližuji ani náhodou. Uklidňuji se tím, že běžel jen o dvě sekundy pomaleji, než je jeho rekord.

Rychleji než já běžela i vítězka mezi ženami Jana Juráčková, která do cíle vystoupala za minutu a půl.


Výsledky osmého ročníku Strojařských schodů

Muži
1.místo: Vít Procházka, 1:12,6
2.místo: Tomáš Sedláček, 1:12,9
3.místo: Petr Šťastný, 1:13,2

Ženy
1.místo: Jana Juračková, 1:30,3
2.místo: Pavla Fukátková, 1:33,0
3.místo: Andrea Hrouzková, 1:38,4