Novinka může jednou poslat do důchodu současné sluneční panely. „Ty trpí řadou problémů, jako jsou například vysoká cena a hmotnost, snadno se rozbijí a při ohybu přestanou fungovat. Proto se nedají přizpůsobit různým tvarům," vysvětluje Krajčovič.

Podle něj se nový materiál dá nanést na sklo, fasády domů i další objekty. „Máme řadu vizí, k čemu materiál může sloužit. Jsou to například energeticky samostatná auta. Musíme ale vymyslet, jak elektřinu vyrobenou ze slunce uložit na později," vysvětluje dvaačtyřicetiletý vědec, na co se chce v budoucnu zaměřit.

Materiál také umí měnit barvu a může tak najít využití v reklamě pro billboardy nebo třeba v armádě, kde poslouží k maskování bojových strojů. „Mluvíme o takzvaném chameleon efektu, kdy materiály reagují na vnější prostředí. V přírodě takovou ochranu využívá řada živočichů, nejen chameleon. Například středomořský platýz má receptory vnímající optické vlastnosti dna a pomocí pigmentových buněk v kůži dokáže strukturu a barvu terénu pod ním dokonale napodobit. V přírodě lze tuto rybu odhalit jen tehdy, když se vzdálí ode dna a začne vrhat stín," dodává Krajčovič.

Vědec působí v laboratoři organické elektroniky a fotoniky. Věří, že jeho práce pomůže v budoucnu šetřit životní prostředí. „Snad se díky tomuto materiálu omezí vyčerpávání neobnovitelných zdrojů," věří badatel.